Je mi smutno.

 

Je mi smutno

Přestože se odjakživa považuji za životního optimistu a v co největší míře jsem si tento postoj udržovala celý loňský rok, dění posledních týdnů a dnů ve mně vyvolává hluboký pocit smutku. Smutku z bezmoci při uvědomění si toho, v jakémže světě to nyní žijeme.

Pravda je považována za konspiraci, lež je předkládána jako pravda. Význam slova „svoboda“ zcela změnil svůj význam nebo spíš jej pomalu úplně ztrácí. Naší vládě se za tento krátký čas podařilo zničit poslední zbytky dobrého, co ve společnosti bylo. Naprosto zasáhli do sociálních vazeb, opakovanou a přitvrzující izolací lidí tvrdě zasáhli do mezilidských vztahů a to na té nejzákladnější úrovni – mezi nejbližšími rodinnými příslušníky. Mnozí se dnes bojí navštívit starší příbuzné, pokud tedy vůbec s ohledem na zavřené hranice okresů či zavřené vstupy do domovů důchodců návštěva připadá v úvahu. Setkávám se běžně s tím, že lidé mají strach navštívit vlastní rodiče bydlící v témže městě. V lepším případě strach překonají tím, že si nechají udělat PCR test. V tom horším pak s rodiči prakticky ztratí kontakt, protože osobní návštěvu telefonem ani jinou dostupnou technikou nenahradíte. Mnohé rodiny se rozhádaly z důvodu rozdílných názorů na riziko přenosu nákazy při návštěvě. Znám kolem sebe za poslední rok mnoho lidí, kteří mají v důsledku všech možných opatření, výkladů, názorů a doporučených postupů našich mocných, zcela narušené a nenávratně zničené vztahy mezi členy rodiny, tedy jim dosud nejbližšími.

A právě narušení vztahů, ekonomických a sociálních jistot, zdravotního i školského systému a mnoha dalších přivádí mnohé lidi do situací téměř bezvýchodných. Žádné světlo na konci tunelu vidět není. Dlouho mnozí říkali, ještě chvíli a bude to jako dřív. Mnozí z nich už pomalu střízliví a začínají chápat, že nikdy už nebude nic jako dřív. Přesto jsou ještě stále tací, kteří doufají, že se něco udá a svět alespoň trochu bude jako dřív. I tito lidé ale musí časem prozřít. Naděje, které vkládají do testování a očkování nebo do vládních opatření, jsou falešné. Někteří ale prozřou pozdě, teprve až se jich to dotkne osobně a to v míře, jakou si dnes vůbec neumí představit či připustit. A je jedno, zda to budou zdravotní komplikace následkem očkování, nedostatečné preventivní zdravotní péče nebo zda to budou potíže s financemi či cokoli jiného.

Všechno tohle směřuje k jedinému – vyvolat a následně udržovat v lidech STRACH. Je to totiž nejlepší manipulační prostředek pro ovládání masy lidí, kteří ze strachu či zoufalství a bezmoci jsou ochotni přistoupit na cokoli a podstoupit téměř cokoli. A to vše poslední měsíce stále graduje a přitvrzuje. Když si lidé zvyknou na nějaké opatření omezující jejich poslední svobodu, mocní přitvrdí. A to se děje stále dokola. Občasný příslib konce či lepších dnů vzbudí na chvíli v lidech onu falešnou naději a pokorně opět poslechnou, netušíc, že to blamáž.

Žijeme v době, kdy jsme zahlceni přemírou informací. Internet a média všeho druhu nám servírují přehršel různých dat, údajů a informací všech směrů. Naprosto běžně se setkáme s naprosto rozporuplnými údaji a názory, protiřečícími si informacemi. Problém je v tom, že jsme si zvykli slepě informace přijímat, zapomněli jsme je třídit a vyhodnocovat.

Je několik možností:

Můžeme slepě informace přijímat, nerozlišovat mezi jejich relevantností a hodnověrností a časem budeme tupými ovcemi, které s sebou nechají vláčet podle přísloví „kam vítr, tam plášť“.

Můžeme přistoupit k druhému extrému a tím je, že přestaneme zcela sledovat televizi, rádia, internet, zkrátka nebude žádnou část své pozornosti věnovat zprávám všeho druhu. A věřte, že i takových lidí znám dost. Většinou jsou to ti, kteří od rána do večera pracují manuálně a veškerou svoji pozornost tak upínají k tomu, aby měli na chleba.

Třetí možnost je, že přicházejícím informacím budeme věnovat dostatek pozornosti tím, že si z nich budeme vybírat (tedy filtrovat) ty důležité a ty pak dále vyhodnocovat. Pro objektivní vyhodnocení je ovšem nutno věnovat tomu velikou část svého času, protože musíte informace cíleně hledat, třídit a zpracovávat podle svého vnitřního cítění a vyhodnocovat oním starým selským rozumem. Toto dnes již umí jen jedinci.

Pokud se tedy v dnešním dění chcete zorientovat, nečekejte, že dostanete pravdivé informace v běžně dostupných médiích. Ani vládní činitelé nám dávno své kroky nezdůvodňují pravdivými údaji, neobjasňují, jak ke svým číslům došli, nevysvětlují a vlastně vůbec neuvádějí, proč se u nás přistupuje k opatřením, která jinde ve světě nemají obdoby nebo jsou dokonce odmítána.

Chcete-li se trochu zorientovat ve všem tom bláznivém dění, sledujte, ale také hledejte sami informace, zamýšlejte se nad nimi a dejte hlavně prostor svému vnitřnímu hlasu a srdci. Vnímejte sami sebe jako součást toho všeho, nikoli jako oddělenou část, a pak si vyhodnoťte, co je správné.

Věřte sami sobě, nikomu jinému!

Radka

 

Předcházející text ..................Zločin proti lidskosti.

Následné povídání ................ Kdo jsi člověče.

Prostor pro diskuzi ............... Prostor pro diskuzi 2021