ANO rozumu - NE ješitnosti

 

K tématu centrálního či dálkového vytápění se zde chci vrátit tentokrát již naposledy, protože jsem za poslední dny a týdny pochopila, že ne každého toto zajímá, dokonce je to vše mnohými vnímáno zcela jinak než jako snaha bránit dobro obce. Kdo tedy chce informace najít, může je hledat stejně jako já, protože dostupné jsou, jen to stojí trochu času. Koho informace nezajímají a vidí ve všem jiné cíle a snahy, neuslyší a neuvidí ani jakékoli předložené argumenty.

 

Prošla jsem mnoho informací o realizovaných projektech a nyní se v krátkosti pokusím pro všechny srozumitelnou formou shrnout to nejdůležitější. Pokud budete chtít sami zjistit, jak se věci mají, počítejte s tím, že první informace, které se po zadání ve vyhledávači objeví, budou vždy chválící a opěvující stavby a jsou publikovány zpravidla krátce po jejich zprovoznění. Je to pochopitelné, protože se jedná o akce podpořené dotací a ty jsou vždy podmíněny reklamou a informováním ve všech dostupných mediích a portálech, jako jsou regionální deníky, odborné a technické www stránky, atd. Jen o málokteré stavbě se dovíte více při prvním zadání, hledala jsem proto na stránkách jednotlivých obcí, a často zpětně i několik let v zápisech ze schůzí zastupitelstev, čerpala jsem z diplomových prací, které se tématem centrálního vytápění zabývaly a některé údaje o dnešním fungování výtopen mi byly poskytnuty na základě telefonických dotazů přímo na obcích.

 

Nemělo by smysl zde pro porovnání uvádět informace z velikých měst, která třeba i přešla na vytápění štěpkou, ovšem měla hlavní infrastrukturu již dříve vybudovanou. Vzorem pro nás nemohou být ani menší města, která např. pro část svého území vybudovala nově centrální vytápění, protože jednoduše mají jiné vstupní podmínky – hustější zástavba, více bytových domů namísto rodinných domků, tzn. více připojených míst při menší potřebě trubních rozvodů… (př. Hartmanice, Kašperské Hory). Najdou se ovšem i obce velikostí a podmínkami srovnatelné s Borotínem a právě údaje od nich jsem zde shromáždila a shrnula pro vaši představu (př. Měňany, Hoštětín, Kounov, Rybniště, Račice, Mezno, Bouzov, Dříteň). Pro srovnání uvádím rok uvedení do provozu, případně i rok zahájení projektové přípravy, počet kotelen včetně výkonu, délku trubních rozvodů, počet připojených míst, údaje o financování stavby a cenu účtovanou za teplo.

 

Hoštětín

provoz od roku 2000

1 kotelna o výkonu 732 kW

69 připojených domů

2 400 metrů potrubí

Na projektu se podílely národní i zahraniční zdroje a občané si zaplatili za připojení domu po 30 000 Kč. Obci se podařilo výtopnu postavit, aniž by zatížila svůj rozpočet úvěrem. Financování stavby: Vláda Nizozemska (agentura Senter) – technologie kotelny: 11,4 mil Kč (31%); Státní fond životního prostředí ČR – dofinancování stavby: 19,8 mil Kč (54%); Česká energetická agentura – tepelné rozvody: 3,2 mil Kč (9%); Připojení občané – přípojky: 2 mil Kč (6%) .... Celkem: 36,4 mil Kč.

Cena za 1 GJ tepla v roce 2001 byla 180 Kč, v roce 2010 byla 340 Kč a dnes v průměru 380 Kč/GJ.

Jedná se o obec, která se zaměřuje na realizaci ekologických projektů - kořenová čistička, biomasová výtopna, solární elektrárna, sluneční panely na domech, ekopenzion nebo moštárna. Do vytápění biomasou vstupovaly v době, kdy podmínky byly nesrovnatelné s dnešními.

 

Měňany

příprava akce od roku 2002

provoz od zimy 2008

1 kotelna se třemi kotli s celkovým instalovaným výkonem 1,12 MW

6 090 m rozvodů

75 odběratelů

Rozpočet na kotelnu 40 mil. Kč, dotace 17 mil. Kč, spoluúčast obce 23 mil. Kč. Dlouhodobý úvěr (15 let) obec stále splácí.

„Splátky hradíme z plateb odběratelů a z části z rozpočtu obce. Nemůžeme se sice pustit do jiných projektů, ale výstavby kotelny nelitujeme.“ 

Zdroj: http://berounsky.denik.cz/zpravy_region/menany_100203_kotelna.html

Cena byla spočítána tak, aby kryla provozní náklady kotelny a amortizaci, ne už však fond oprav. K jednotné ceně platí odběratelé paušální částku 1 200 Kč ročně. Zisk z prodeje tepla po odečtení nákladů provozu se pohybuje v rozmezí 20 – 60 000 Kč měsíčně (400 – 500 000 Kč ročně). Měsíční splátky půjčky na druhou stranu dělají 180 000 Kč. Provoz centrálního systému vytápění v Měňanech není samofinancovatelný a brzdí rozvoj obce. Podle starostky by se podíl obce na celkové investici měl vrátit za 40 – 50 let.

Cena po spuštění byla 250 Kč/GJ a paušál 1 200 Kč ročně; cena dnes 1,10 Kč/kWh bez DPH (tj. 305 Kč/GJ bez DPH) a paušál 5 000 Kč/rok bez DPH. Od 2016 přešli na dvousložkovou cenu tepla a ti, kdo topí málo, se postupně odhlašují, kvůli vyšší částce za paušál, kterou je nutno hradit i při nulovém odběru tepla.

 

Rybniště na Děčínsku

realizace v roce 2002

provoz od 10/2002

1 kotelna o celkovém tepelném výkonu 1,5 MW

32 napojených nemovitostí

Celkové náklady cca 23 mil. Kč, z toho dotace 80% (18,5 mil. Kč), zbylých 20 % (cca 4,5 mil. Kč) byl podíl obce.

Cena za 1 GJ stoupala z 240 Kč v roce 2003, přes 450 Kč v roce 2008 na 86 0 Kč v roce 2009, v důsledku čehož se od systému začali odpojovat odběratelé tepla. 

Obec v roce 2010 uvedla: „Kotelna je zátěží pro obecní rozpočet a jediným důvodem proč ji udržovat při životě je podmínka dotace, která vyžaduje minimálně desetiletý provoz a fakt, že kotelna vytápí místní školu.“

Provoz po 10-ti letech ukončen z finančních – ekonomických důvodů. Teplovodní rozvody jsou nevyužitelné, kotelnu obec užívá k jiným účelům.

 

Kounov

příprava od 2008

předpoklad uvedení do provozu 2014

2 kotelny

6 810 metrů potrubí

předpokládalo se napojení 150 domácností

Odhad nákladů 108 mil. Kč, dotace měla být 85 mil. Kč, zbytek spoluúčast obce.

„Původně měla obec v plánu vzít si od nějaké banky úvěr, který by splácela zhruba dvacet let a umořovala ho právě z prodeje tepla. Jak se však ukázalo, žádná banka Kounovu půjčit nechce. Důvodem může být to, že obec nemá majetek, který by mohla zastavit. Stále totiž splácí deset milionů korun, které si před osmi lety půjčila na nový vodovod.“ 

Zdroj: http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/1331214

Nerealizováno z důvodu nemožnosti zajistit spolufinancování. Obec ovšem nenávratně vynaložila nemalé finanční prostředky za projekty, potřebné podklady a povolení.

 

Račice u Štětí

příprava od 2011

realizace od 9/2013

provoz od 2015

2 kotelny o celkovém tepelném výkonu 2,7 MW

5 590 metrů potrubí

110 domovních předávacích stanic

Odhad nákladů v roce 2013 zněl 103 mil. Kč, z toho 70% dotace. Později jsou vyčísleny uznatelné náklady zhruba 86 milionů korun, spoluúčast obce zhruba 30 mil. Kč, celková dotace 66% z celkových způsobilých nákladů, tj. zhruba 54 mil. Kč. Výše neuznatelných nákladů, která byla k tíži obce, není nikde vyčíslena.

Cena tepla 280 Kč/GJ bez DPH (322 Kč/GJ vč. DPH) je garantována odběratelům až do roku 2020 (podmínka dotace).

 

Mezno

příprava od 2010

provoz od 2015

2 kotelny (Mezno a Stupčice)

6 120 m potrubí

95 odběrných míst

Náklady 86 mil. Kč, dotace 46 mil. Kč (90% z celkových způsobilých veřejných výdajů).

Cena za GJ tepla po dobu po dobu 5-ti let ve vazbě na podmínky dotace garantována cca do 300 Kč.

 

Pro srovnání navrhované parametry dálkového vytápění u nás:

 

Borotín

4 kotelny

12 150 m potrubí

211 odběrných míst

Odhadnuté náklady 157 mil. Kč, předpokládaná dotace 71%.

Cena z důvodu dotace po dobu 5-ti let garantována 300 Kč/GJ, paušál se předpokládá 200 Kč/měsíc.

 

Porovnáme-li si pozorně vstupní podmínky všech realizovaných projektů s těmi, které jsou již nyní na základě studie známy i u nás, můžeme si udělat celkem reálnou představu o náročnosti záměru a to především z hlediska finančního.

 

Všechny dosud fungující kotelny mají mnoho společného:

  • Je realizována jedna centrální kotelna, která je situována na dobře dostupném místě a to i pro těžkou techniku.
  • Druhá kotelna, v případě, že je realizována, plní pouze záložní funkci nebo samostatně zajišťuje vytápění lokality, kam by bylo neekonomické vést dlouhé vedení z hlavní kotelny.
  • Kotelna je spojena s kapacitním skladem.
  • Dostatečný přísun paliva je zajištěn buď dřevozpracujícím průmyslem v blízkém okolí, nebo dostatečnou kapacitou z vlastních zdrojů – lesů v řádech tisíců hektarů.
  • U nemovitostí, které nejsou užívány k trvalému bydlení, dochází k minimálnímu odběru tepla, což prodražuje teplo ostatním a po zavedení dvousložkové platby za teplo (tzn. paušálních plateb za připojení, bez kterých není možné spoluúčast obce zajistit) dochází k odpojování domů od CZT. Vzhledem k tomu, že náklady na provoz snížit nelze, musí se to vždy nakonec projevit na ceně tepla (zvýšení ceny nebo vyšší dotování tepla z obecního rozpočtu).
  • Každý odběratel tepla se při připojení zavazuje, že nebude používat jiný zdroj pro vytápění, což samotné obce při porušení nepostihují, nicméně to pro ně znamená finanční ztrátu, kterou dotují ze svého rozpočtu.
  • Velikou nevýhodou je připojení tzv. „chalupářů“, kteří odebírají teplo jen občas – o víkendech a svátcích.
  • Změna přechodu účtování tepla z jednosložkové ceny na dvousložkovou znamená odpojování domů, které CZT využívají jen jako doplňkový zdroj nebo nemovitost neužívají trvale.
  • V počátku slibovaná cena tepla je vázána podmínkami dotace, proto je garantována po dobu 5-ti let, poté je neudržitelná.
  • S ohledem na dlouhodobý úvěr pro finanční spoluúčast obce jde o veliké zbrzdění dalšího rozvoje obce. 
  • Žádný z podobných záměrů nemá zatím delší provoz než 20 let, ale ti, kteří se této době již blíží, uvádějí, že nejsou schopni z provozu vytvořit dostatečnou rezervu na výměnu technologie. Je to pak začarovaný kruh.

 

Je zcela bez pochyb, že centrální kotelna ve chvíli, kdy už stojí a je v provozu, je přínosem pro místo a to především z hlediska lepšího životního prostředí - snížení emisí uvolňovaných do ovzduší a to již jen tím, že dochází k řízenému a hlídanému spalování předepsaného paliva, oproti vytápění domů lokálními kotly a topením mnohdy všeho co se dá. Toto je ovšem jediné objektivní hledisko. Za vše hovoří mnohaleté zkušenosti obcí, které do podobného záměru šly. Po prvotní euforii a nadšení záhy přišlo nepříjemné prozření. Samozřejmě že ne všude, jsou místa, kde jsou podmínky pro tento způsob vytápění pro obec stále zajímavé a mají zajištěný dostatek dostupných zdrojů paliva a zároveň dostatečný odběr tepla. Ani tyto obce ale nepopírají, že se nejedná o ziskový podnik.

 

Po bližším seznámení se vším kolem prosazované tzv. ekologizace a ochrany životního prostředí lze dospět k jedinému závěru, který dokonce i ti, kdo se podobných projektů zúčastnili, nepopírají, jen není zřejmě zájmem současného systému tento názor veřejně uvádět. Celá podpora centrálního vytápění totiž vychází především ze skutečnosti, že se náš stát zavázal ke snížení emisí a pod tlakem smluv s EU se snaží stůj co stůj prosadit pod záminkou dotací snížení emisních limitů a dosažení závazku. Bohužel celá politika není nastavena pro ochranu spotřebitele, v tomto případě tím myslím i samotnou obec, která po přistoupení k podobnému záměru a vybudování centrálního zdroje v dobré víře, že dělá to nejlepší pro své občany, uvěří nabízené dotaci a nevědomky se řítí do neštěstí, protože věří v ochranu státu a v to, že orgán, který dotaci přiděluje, má zkušenostmi podloženo, za jakých podmínek je projekt realizovatelný a únosný pro obec. Bohužel tomu tak není, stát nikomu záruky nedá a obec sama si musí vyhodnotit, zda na to má. Dokonce ani ti, kdo dotaci prosazují, sami nejsou schopni zaručit ekonomickou udržitelnost, jen uvádí teoretická čísla a případně ukazují nedávno zrealizované projekty. Příkladem tomu je následující text převzatý z regionálního tisku po ukončení stavby výtopny v Račicích v roce 2015:

Zástupci dodavatele i kanceláře, která obec zastupovala při jednání o financování projektu, odpovídali na dotazy týkající se dotací a udržitelnosti. „Račice byly jedním z průkopníků této technologie. Prolomily bariéry nedůvěry u bank. Dnes se peněžní ústavy předhánějí s nabídkami financování. Každá obec si ale musí spočítat, aby se jí vynaložené investice vyplatily," doplnil Milan Picka.

Zdroj: http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/priklad-racic-je-pro-obce-inspiraci-20151205.html

 

Tak, jako již v minulosti zde byla snaha prosadit pod záminkou úspor a ekologizace nové přístupy, např. rozsáhlou plynofikaci, fotovoltaické elektrárny nebo bioplynové stanice, je zde v současné době prosazováno vytápění biomasou. Skutečný záměr ovšem není přinést blaho lidem, ale pouze splnit mezinárodní závazky. Pokud se projekt nepovede, je to vždy na obci, že si včas nevyhodnotila budoucí rentabilitu a nikdo, ani stát sám, jí potom nepomůže. Každý z nás a stejně i sama obec, máme ono právo svobodné volby při rozhodování, proto si následky poneseme vždy sami. I v tomto směru lze nalézt příklady mezi realizovanými projekty – obec Rybniště:

Nadšení z téhle ekologické stavby vyprchávalo postupem let stále více a přibývalo starostí s ekonomikou provozu. … Jenže postupně se provozní náklady začaly výrazně zvyšovat. Místní pila výrobu ukončila a dřevní hmotu obec začala dovážet až ze vzdálených Semil. Provoz se tak výrazně prodražoval a zvyšovaly se i výrobní náklady na jeden gigajoule tepla. Původně lidé platili 240 korun, v poslední době cena už překračovala 900 korun. Cena se stala neúnosnou a tak většina napojených domků dodávky tepla z kotelny vypověděla. Lidé se začali vracet ke klasickému vytápění uhlím a dřevem. Problémem nebyla jen nutnost dovážení paliva ze vzdálené pily, ale při distribuci tepla z kotelny do napojených objektů docházelo ke značným ztrátám energie.

„Nemůžeme si dál dovolit utápět miliony v rozvodech tepla,“ řekl starosta Forfera. Myslí si, že stavba byla dost nešťastnou a ne zrovna kvalitně realizovanou investicí.

Rybniště kromě toho doplatilo na nekoncepční energetickou politiku státu. Ten ve snaze dosáhnout Evropskou unií požadovaného podílu výroby energie z alternativních zdrojů jejich výstavbu podporoval, ale už nedokázal zajistit další potřebné podmínky.

Svého času byl prosazovaným hitem přechod na vytápění elektřinou. Kdo vsadil na tento zdroj, nestačil se časem divit, o jak drahé topení jde. Totéž se týká plynových zdrojů. Stát teď má také velké problémy s dotací výroby energie ze solárních  větrných elektráren. Prostě ta energetická koncepce Česka není vůbec v pořádku a doplácejí na to koneční odběratelé. Tedy i obce jako Rybniště,“ poznamenal bývalý senátor za okres Děčína a stávající starosta Jiřetína pod Jedlovou Josef Zoser.

Zdroj: http://www.tzb-info.cz/1390-biokotelna-rybniste

http://decinsky.denik.cz/zpravy_region/biokotelna-v-rybnisti-kvuli-drahemu-provozu-vyhasn.html

 

Fenomén energetického využití biomasy je v dnešní době velmi často diskutován a rozebírán, některými zatracován, jinými vyzdvihován, vždy podle sledovaného cíle. Prošla jsem skutečně mnoho informací o této problematice, zde jsem shrnula jen ty nejdůležitější a z mého pohledu nejobjektivnější. Každý si nyní musí udělat čas na to, aby si sám vše vyhodnotil a udělal si z toho svůj závěr. Já sama za sebe mám jasno, obec si nemůže dovolit jít do tak riskantního a nejistého projektu a to ani pod záminkou jakéhosi komfortu pro své občany. Nepochybuji o tom, že samotný záměr zde u nás vzešel z „dobré“ myšlenky, jen je stavěn na víře v poctivost a přímost těch, kdo jej propagují. Dnes je ovšem doba taková, že nikdo nemůže věřit nikomu a musí se vždy spolehnout jedině sám na sebe. Za svá rozhodnutí neseme odpovědnost každý sám, za obec pak ti, kdo jsou v zastupitelstvu. Přeji všem, aby při svém rozhodování měli čistou mysl a otevřená srdce.

 

Radka

18.2.2017

 

předchozí povídání ..........Udělal bych to znovu

následné povídání ............. Zamyšlení - kotelna

svůj názor můžete zaznament zde .....Prostor pro Vás