Jasné NE kotelně

 

 

Slíbil jsem, že se zde ještě vrátím, abych vám zde přinejmenším předložil alespoň návrh toho, jak by měla vypadat smlouva o dodávkách tepla a nyní tak činím. Než se k tomuto bodu dostanu, tak si dovolím ještě pár poznámek k celému tématu centrální kotelny.

Je naprosto jasné, že obec jako taková má potřebu a musí řešit i provoz a tedy vytápění svých budov a provozoven. Je však také jasné, že tohle lze řešit jinak než způsobem, který vám byl předložen a v konečné fázi není řešením a pomocí ani obci, ani vám jednotlivým občanům, ale je likvidační, pro obec stejně jako pro každého jednotlivce dané obce, byť si to v dané chvíli celá řada z vás neumí ani představit ani připustit, že by tomu tak mohlo být.

Zde předkládám jedno z mála hodnocení, které vyšlo v odborném časopise.

 

KOTEL NA BIOMASU A CZT TÉMĚŘ NA OBTÍŽ…

Obec Bouzov spustila kotel na spalování biomasy a centrální zásobování teplem v roce 2000 pro centrální a „středisko­vou“ část Bouzova. Celkem tak je 90 % z 550 obyvatel zásobováno teplem. Součástí Bouzova je dalších 12 částí, které jsou však již v tak velké vzdálenos­ti od centra, že připojení na soustavu nemá ekonomický základ. Teplofikace přišla na 42 milionů korun, přičemž 40 % dostali z dotace a 60 % představovala půjčka z banky.

„Od roku 2000 se bohu­žel změnila situace na trhu, došlo k legislativním změnám, poklesla cena za silovou složku elektrické energie, na biomasu přešly nebo začaly spo­luspalovat velké teplárny a výsledkem bylo to, že nyní za biomasu platíme pět­krát více než na začátku. Nyní na provoz systému doplácíme 1,5 milionu korun. Jinak by nebyla cena, která je nyní 380 korun za GJ tepla, konkurenceschopná a lidé by začali přecházet zpět na lokální vytápění. Cíl a smysl této aktivity, čili čisté ovzduší v našem městě, by se tak vytratil,“ uvedl starosta Bouzova. „Všechny propočty a varianty, které byly prezentovány před naším rozhodnutím postavit kotelnu na biomasu, se bohužel nenaplnily, resp. propočty byly nepřesné. Kotle navíc vyžadovaly nejvyšší kvalitu štěpky a ta bohužel byla dražší. Jednu chvíli se zdálo, že kotelna na biomasu bude v jarních měsících zcela odstave­na z provozu. Bohužel bychom museli nějakým alternativním způsobem, napří­klad tepelnými čerpadly, zajistit dodávky tepla pro několik objektů, především dům pro seniory, ale to by znamenalo obrovské náklady,“ říká starosta. Vedení obce proto přivítalo myšlenku majitele části bývalého zemědělského závodu, který zvažoval výstavbu energetického zdroje. „Došlo k dohodě o dodávkách tepla a jsem přesvědčen, že budeme moci systém centrálního zásobování teplem v Bouzově zachovat a díky nabíd­nuté konkurenceschopné ceně přesvěd­čit i další občany, aby se připojili. Stará kotelna bude sloužit jako záložní zdroj.“ dodávává starosta obce Bouzov Ing. Zdeněk Foltýn.

Zdroj zde http://www.decentralnienergetika.cz/casopis/2016-01/files/assets/common/downloads/publication.pdf

 

Osobní komentář k danému článku.

Starosta obce se odvolává na to, že se změnila situace na trhu a že došlo ke změnám cen za biomasu. To je zcela pochopitelné, že se cena bude měnit a samozřejmě, že situace využívají velké spalovny (kotelny), které ve velkém dnes využívají spalování štěpky a to způsobem, že ji míchají do uhlí. Nedělá se to z jiných důvodů, než aby získali následně takzvané zelené bonusy a tím zefektivnili svůj provoz. Navíc v těchto spalovnách může docházet k tomu, že se zde dá pálit i štěpka podřadného druhu. A zde jsme u dalšího bodu, kdy pro kotle jen na biomasu je předepsané palivo a musí splňovat jistou kvalitu. Jak z článku závěrem pochopíte, pro občany byla či je cena 380Kč/GJ na hranici únosnosti a obec využila toho, že podnikatel, který vytápí svou velkou provozovnu, investoval do kogeneračních jednotek a nabídl, že bude obec vytápět. Její rozvody budou tedy zachovány a využívány a kotelna jako taková bude sloužit jen jako záloha. Tohle je však zatím ještě v plenkách a teprve následné roky ukážou, kde se cena za GJ zastaví a jak to vše bude. Je to jen jeden z nepovedených projektů a ten na rozdíl od mnohých má ještě možná dobrý konec.

 

Článek z Prachatic.

Cena tepla pod sedm set korun se vzdaluje – uvádí:

"Kdyby nebylo intervence České národní banky, kdyby nebyla teplá zima a kdyby se prodalo více tepla, byla cena nižší". říká starosta Prachatic Martin malý.

 

Osobní komentář:

Starosta vlastně říká, já nemůžu za to, že se prodalo méně tepla a tím musíme účtovat zákazníkům vyšší cenu za GJ. Nemohu ani za to, že není pořádná zima a lidé tolik netopí. Je to stále dokola až bude vetší zima a ty protopíš více, pak ti možná snížíme cenu za GJ, protože ve výsledném efektu zaplatíš více.

 

Pojďme se podívat ještě znovu na štěpku a lesy

 

Jiří Pohan z profesní komory lesních hospodářů říká:

Otázka: Cení si dnes lidé lesa natolik, aby v něm nehospodařili jen pro zisk?

Drtivá většina ano. Ačkoli je poměrně vysoká cena dřeva, v soukromých lesích se těží málo. Když si vezmu třeba lesnickou mapu Veselé na Pelhřimovsku, tak je vidět, že je tu velký podíl lesů nad osmdesát let. Důvodem může být, že si lesa lidé opravdu cení a neuvažují krátkodobě. Dá se to vnímat i jako ukazatel ekonomické situace. Tedy že by lidé les mohli těžit, ale bojí se krize. Berou les jako rezervu. Naši dědové říkávali, že v lese se kácí jen tehdy, když shoří stodola. Les je pro lidi cenná hodnota. Používám termín vlastnická hodnota, což je víc než skutečná tržní cena lesa. Les vnímají nejen jako majetek, ale i jako zdroj paliva, materiálu na stavbu i úschovu peněz, u níž lidé cítí menší riziko než v bance.

 

Můj komentář: kvalitní dřevo bych neměl použít na štěpkování pokud prodejem utržím více.
 

Kolik hektarů lesa musí mít ten, kdo chce rodinný dům vytápět dřevem a nechce dělat těžbu?

Průměrný republikový roční přírůst dřeva je tři a půl kubíku na hektar, takže kdo chce těžit jen přírůst a má spotřebu dvacet prostorových metrů, což je dvanáct až patnáct kubíků dřeva na zimu, tomu stačí čtyři hektary.

Můj komentář: Pokud by tedy vaše obec chtěla být zcela samostatná v zajištění potřeby štěpky jako paliva, potřebovala by při počtu 211 odběrných míst podle uvedeného odborného odhadu 844 ha lesa. Skutečnost je ale jiná a obec by musela palivo zajišťovat nákupem odjinud.  

Hodně se rozmohlo štěpkování.

Je dotované, protože Unie podporuje větší podíl energie z obnovitelných zdrojů. Vlastníkovi ušetří štěpkování práci, protože si většinou objednaná firma klest odveze zdarma, nebo i dává drobný peníz. Ale pro les to není dobré, zvlášť když se odvážejí čerstvé větve a v lese nezbude ani jehličí. Když se dříve klest pálil, tak aspoň zůstaly minerální látky v popelu. Pokud bude štěpkování dlouhodobé, začne to být riziko. Proto odborníci uvažují o jeho zákazu pro některé půdní typy, aby se bránilo ochuzování půdy. Štěpkování je podobný problém jako kukuřice pro bioplynky. Pokud stroje, které spotřebují sto padesát litrů nafty denně, vyrobí kamion štěpky, která se pak nasype do hnědého uhlí, nebo se veze do Rakouska, tak není něco v pořádku.
 

Můj komentář: celá biomasa je jen jeden velký podvod a kdo z malých  obcí na toto přistoupí  a postaví na tomto základě kotelnu, nechal se chytit do pasti. Nejde to prokázat ani dokázat, ale je to z jistého pohledu likvidace malých obcí. To však ukáže čas, lépe řečeno na řadě příkladů je to již dokázáno, jen se o tom mlčí a zamlžují se věci. O těch projektech, které skončily po letech provozu, se toho moc nedočtete, nikdo nechce zveřejňovat to, že se mýlil. A pak není zde zájem medií ukázat to, že někdo na tohle doplatil, to není zajímavé. Zajímavé to vždy je jen pokud někdo chce a jde do toho, pak je to medializováno, aby se nalákali další.

Odkaz:  zdarsky.denik.cz/podnikani/lide-uz-se-naucili-vazit-si-lesa-rika-jiri-pohan-pe14-xn3j.html

 

Z jiného odborného článku.

Shrnutí.

O tom, že těžební zbytky mohou být zdrojem energie z obnovitelných zdrojů, není pochyb. Je však zapotřebí zodpovědně říci v jakém množství a za jakých podmínek je tato komodita k dispozici, aby se rostoucí zájem přerůstající místy v euforii záhy neproměnil v bolestivé prozření.

http://biom.cz/cz/odborne-clanky/uskali-lesni-biomasy

 

Rozsáhlý článek o biomase pod názvem

Současná situace trhu s lesní energetickou štěpkou a prognóza vývoje v kontextu návrhu nové státní energetické koncepce České republiky

Najdete zde

biom.cz/cz/odborne-clanky/soucasna-situace-trhu-s-lesni-energetickou-stepkou-a-prognoza-vyvoje-v-kontextu-navrhu-nove-statni-energeticke-koncepce

cituji zde závěr uvedeného článku:

Závěrem nejaktuálnější informace ze dne 23. března 2012 „Energetický regulační úřad zastaví nejpozději od roku 2014 podporu nově vzniklých obnovitelných zdrojů. Další podpora elektřiny z vody, vzduchu, slunce nebo biomasy by prý příliš zatěžovala českou ekonomiku. Ekologické organizace ovšem tvrdí, že by tak úřad porušil zákony. Obnovitelné zdroje by podle nich měly dostat čas, aby dosáhly soběstačnosti.

Můj komentář: ví se všeobecně, že v samém důsledku stejně jako fotovoltaika a jiné nesmysly jsou neekonomické, ale je to bohužel byznys a točí se zde miliardy a stát už dávno nemá zájem o tebe jako občana. Stačí se podívat, kdo jej řídí a co pro tebe jako občana tento stát udělal. A kotelna je další věc, která má člověka a obec svázat a ovládat.

 

Co by mělo předcházet realizaci:

Dle zkušeností zřizovatelů CZT je důležité:
 

Vědět co vlastně chceme, naše možnosti, způsoby a rozsah nabízených řešení. Je dobré mít štěstí na dobré poradce, projektanta, auditora, firmu, počasí
Hodně mluvit s lidmi, vysvětlovat, propagovat, vyvracet mýty a pověry, prostě být trpěliví, slušní, nevtíraví a pozorní ke všem otázkám a podnětům
Nechat si zpracovat kvalitní projekt, spolupracovat s úřady, stavební odbor, odbor životního prostředí, dopravní odbor, ČIŽP, vyjádření správců inženýrských sítí a další
Snažit se maximálně využít možností dotací SFŽP, ČEA, EU, příhraniční spolupráce, popřípadě vstup investora (k tomu potřebujete kvalitní projekt, energetický audit a již územní nebo stavební povolení)
Pečlivě se věnovat výběrovému řízení, většinou se jedná o akce většího rozsahu, což znamená složitější realizace a zvážit zda nezadat výběrového řízení specializované firmě.
Pak už zbývá provést výběr nejlepší nabídky a samozřejmě mít štěstí!
Zdroj: www.tzb-info.cz/4061-biomasa-v-soustavach-mest-a-obci-projekty-a-zkusenosti-iii

Můj komentář: tohle vše jsem již osobně sdělil v článcích a opakuji pan Picka není ona osoba, která by něco podobného jako prvopočátek měla a mohla vám nabídnout. Ten měl vzejít až na základě jiných podkladů a hlavně pak mimo jiné přes výběrové řízení.

A nyní k samotným smlouvám.

Nechci se zde o tom podrobně rozepisovat, protože jsem přesvědčen, že do tohoto bodu, kdy by někdo podepisoval smlouvu, tohle vůbec nedojde, přesto na některé věci zde upozorním. V každém případě takovouto smlouvu by měl zkontrolovat právník a o tom není žádná diskuze.  Pokud podepíšete smlouvu o smlouvě budoucí je to v podstatě dnes zavazující dokument a tak i tento by měl obsahovat maximum informací a čísel, která budou v samotné smlouvě, bez toho je kus papíru, který je však pro vás závazný a přesto nevíte, co jste vlastně podepsali.

Bohužel se u těchto smluv dostáváme z jistého pohledu do jakéhosi střetu zájmu, protože pokud bude provozovatelem samotná obec, o čem sice taktéž pochybuji ale budiž, pak jakékoliv dopady ze stran smluv stejně půjdou do ztrát dané obce a tedy to opět bude poškozovat občana. Jiná by byla situace, pokud by člověk uzavíral smlouvu s jiným dodavatelem, který tohle má jako skutečný byznys.

Strávil jsem dost času i nad samotným zákonem o teplárenství a je v něm mimo jiné uvedeno, cituji:

§ 77

Odběratel tepelné energie

(4) Odběratel tepelné energie může zřídit a provozovat náhradní nebo jiný zdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízením nebo může ovlivnit jeho provoz, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízení nebo její parametry, pouze po písemné dohodě s držitelem licence na rozvod tepelné energie.

 

Můj komentář:

Nejsem sice právník, ale rozumím tomu tak, že v podstatě nesmíte mít napojen na svůj systém topení doma jiný zdroj tepla než právě jen onen centrální zdroj, pokud nemáte souhlas provozovatele, že tomu může být jinak. To by pak ale znamenalo, že i obec, která dnes říká, děláme maximum, abychom vám lidem pomohli, by vás mohla žalovat za to, že máte ještě jiný zdroj tepla napojený na svůj domácí rozvod, který je napojen na centrální rozvod. To by pak znamenalo, že nemůžete na tento zdroj napojit ani například krbovou vložku, které jsou dnes běžně napojovány na radiátory za účelem efektivity. Ne, to není absurdní, jen říkám jak tomu rozumím a do čeho všeho se můžete dostat.

 

 Celé znění zákona o teplárenství najdete zde

www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-458#p77

Na uvedeném odkazu také najdete, co vše podle zákona musí smlouva o dodávce tepla obsahovat a to nemluvím o tom, co by obsahovat měla. Mimo jiné musí obsahovat:

 (3) Smlouva o dodávce tepelné energie musí obsahovat pro každé odběrné místo

a) výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo předání,

b) základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota a tlak,

c) místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení nebo při jeho pravidelném ověřování, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením,

d) cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh,

e) při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělování,

f) v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií nebo teplou vodou objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, způsob rozdělení nákladů mezi ně.

 

Na stránkách energetického a regulačního úřadu pak lze najít vzorovou smlouvu o dodávce tepelné energie. Je tam i komentář a další důležité informace. A tohle vše co se u této vzorové smlouvy uvádí je jen jakýsi základ, který by tam měl být a je doporučeno aby v ní byly další věci. Nic z toho v předložených smlouvách o smlouvách budoucích ale není.

Odkaz na smlouvu zde:

www.eru.cz/cs/-/vzorova-smlouva-o-dodavce-tepelne-energie

NEPŘEHLÉDNI

 

co byste měli brát v potaz jako budoucí odběratelé

na stránkách regulačního úřadu je také stránka, kde jsou zodpovězeny nejčastější otázky, mnohé z nich zajímavé, jednu z těch zásadních zde uvádím

www.eru.cz/cs/teplo/casto-kladene-dotazy

 

23. Jaké náklady související s odpojením zařízení odběratele od rozvodného tepelného zařízení dodavatele lze považovat za ekonomicky oprávněné? Kdo tyto náklady hradí?

V případě odpojení odběratele od soustavy zásobování tepelnou energií se postupuje obecně podle ustanovení § 77 odst. 5 energetického zákona. Podle uvedeného ustanovení hradí veškeré vyvolané jednorázové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky nebo předávací stanice ten, kdo odpojení požaduje.

Obvyklé náklady spojené s odpojením nelze obecně stanovit, neboť zcela závisejí na konkrétních podmínkách a skutečném rozsahu prováděného odpojení. Jedná se o jednorázové náklady, které nejsou součástí kalkulace ceny tepelné energie dodavatele. Za náklady související s odpojením od rozvodného tepelného zařízení lze považovat zejména technický návrh odpojení, nutné výkopové a zemní práce, demontáž tepelné přípojky a zaslepení potrubí, demontáž armatur a měřícího zařízení, doplnění teplonosné látky, vyregulování soustavy po odpojení a případně jiné skutečně vzniklé náklady přímo související s odpojením konkrétního odběrného tepelného zařízení od rozvodného tepelného zařízení.

Naopak nelze do těchto nákladů zahrnout například změnu ekonomické situace dodavatele vlivem snížení odběru tepelné energie, neboť nelze odběratele nutit k trvalému odběru tepelné energie. Též nelze po odběrateli požadovat, aby se po odpojení od rozvodného tepelného zařízení podílel na nákladech spojených s případným nevyužitím kapacit dodavatele (např. z důvodu předimenzovaného zdroje tepelné energie či rozvodného tepelného zařízení) a přenášet na něj podnikatelská rizika dodavatele tepelné energie.

 

Osobní komentář: zákon jasně říká kdo bude platit veškeré náklady, pokud se po nějakém čase rozhodnete, že se chcete odpojit od centrálního zdroje.

Ve smlouvách pak pozor na to, co je vám již předloženo, protože to, co vám bylo předloženo, je již cena za odběr tepla dvousložková, kdy platíte pevnou část a pak pohyblivou.  U částky, která se dnes udává ve vašich smlouvách a vycházejme tedy jen z oné udávané ceny 200Kč/měsíc  jako cenu za odběrné místo, pak jde o cenu, kterou budete platit vždy po dobu trvání smlouvy a to mimo jiné znamená, že ji budete platit i kdybyste celý rok nic neodebrali, protože platíte „přípojku“. A není z toho úniku, buď budete platit 200Kč měsíčně napořád, přestože neodebíráte anebo zaplatíte v řádu desítek tisíc odpojení odběrového místa.

Závěr:

Osobně jsem udělal maximum pro to, abych vám zde v několika článcích předložil fakta o ekonomickém nesmyslu celého projektu a dále je to již na vás samotných. Radka se ke všemu také ještě vyjádří a já osobně pak věřím, že nebudete toto vše posuzovat nejen rozumem z pohledu toho, jak by to bylo hezké, kdyby, ale otevřete k tomuto tématu jako je kotelna svá srdce a necháte se vést tím správným směrem.

Pokud se nic dalšího neočekávaného zde nenaskytne, nemám osobně již potřebu se k celé záležitosti vyjadřovat a dále tomu věnovat svůj čas, protože vše co ke správnému rozhodnutí potřebujete, bylo sděleno a kdo nechce slyšet, neuslyší ani na další a další předkládané důkazy. Nepřipouštím si, že by se tak stalo, ale pokud přece, pak nezbývá než dodat „ Buď Vůle Tvá“.

S Láskou a v Lásce Kája

10.2.2017

předchozí povídání ..........Firma Kasfin versus starosta

následné povídání ............. Udělal bych to znovu

svůj názor můžete zaznament zde .....Prostor pro Vás