Pronájem zemědělské půdy

Milý člověče, než ti zde předložím pár informací k zamyšlení, navrátím se několika větami k úvodnímu povídání pro tuhle rubriku „Naděje pro Borotín“. Již velmi dlouhou dobu jsem chtěl podobnou rubriku zde zavést, abyste se snad díky některým informacím, mohli sami zamyslet, jak to kolem vás vypadá, jaké to je a zda opravdu s tím vším nejenže jste spokojeni, ale zda se s tím vším nedá přece jen něco udělat. Pokaždé, když jsem chtěl podobnou rubriku založit, jsem si kladl dvě zásadní otázky. První, se kterou jsem zase tak moc komplikací neměl, byla, zda mi to vše stojí za to, zda přece jen není lepší dělat si své a nehledět na to, co se kolem děje, jako jsem to dělával vždy. Tuhle základní otázku jsem si dávno v sobě vyřešil, protože dnes mám jiné pohledy na věci a jedno mi není, co se kde děje. Nejsem spokojený s mnohým co tento systém jako celek přináší, nabízí a kam nás vede. Neobjeví se však žádný anděl ani jiná světelná bytost, která by jen tak mávnutím proutku změnila to, co se nám nelíbí a není v souladu s vesmírem či Božím řádem. Ano, můžeme mít přání, můžeme tvořit různé meditace na podporu a změnu, aby se něco stalo. To jediné co se pak stane je, že nám do cesty budou vstupovat ještě častěji informace a signály pro změnu, abychom něco udělali. To je pak to k čemu nás vesmír jako celek povede, ale změny fyzického charakteru jsou na nás samotných. Takže tuto otázku mám v sobě vyřešenou po letech, kdy zde pobývám a pokud bude v mých silách, budu investovat svůj osobní čas na to, abych alespoň na některé věci upozornil, zasadil tak semínka a tobě, člověče, dal tak možnost zamyslet se a probudit tě. 

Tou druhou a zásadnější otázkou byla Radka samotná. Je to bytost, kterou skutečně miluji a nebyla to žádná náhoda, že jsme se našli. Nechtěl bych jí žádným způsobem komplikovat život a dělat jakékoliv naschvály. Chci zde žít spolu s ní i nadále v míru, Lásce a harmonii. Chci zde s ní nejen sdílet tento zbytek svého fyzického bytí zde na této planetě zemi, ale chci s ní také dělat věci, které jsou správné, které pochází z onoho prvotního Zdroje, a které se podílí či budou podílet na zvelebování této naší planety Země. Chci s ní společně dělat věci, které jsou v souladu.

Ono úvodní povídání, které jsem napsal, si Radka přečetla a opravila mi pravopisné chyby, protože na tyhle maličkosti moc nehledím. Je mi docela jedno kde je měkké či tvrdé y, protože na tom svět nestojí. Po přečtení článku jsme spolu ještě dlouho do noci nad textem samotným a vším, co s tím bude souviset, diskutovali. Neoplývala radostí, že se do něčeho podobného opět pouštím a myslí si z jistého pohledu, že věci, které jsou napsané, jsou příliš osobní, že to stále je o starostovi, zastupitelích a radních. A má v podstatě pravdu, že to o těchto lidech je, protože tito lidé nevykonávají dnes práci tak, jak by měli. To však nepochybně dávno pociťujete sami, a kdyby tomu tak nebylo, nevznikla by zde tato rubrika. Radka říkala, že využívám informace, které mám, a které jiní nemají a většina si bude myslet, že tohle zde dělám proto, že ona sama chce být starostkou. 

To, že mám informace, které mnozí z vás nemají, je pravdou, ale mám je, protože se o věcech zde doma bavíme. Nemám je, protože ona sama Radka před časem dělala místostarostku a této funkce se vzdala. Nemám je ani proto, že dnes je stále v zastupitelstvu. Mám informace především proto, že se zajímám, mám informace, protože je mít chci. Může je mít kdokoliv z vás. Je to tvůj úřad zde v Borotíně, člověče, jsou to tví lidé. Jsou to lidé, kterým ty jsi dal tu moc, aby z nějakého důvodu zde vládli a tak máš právo se ptát a oni mají povinnost ti odpovědět. Máš právo na kteroukoliv informaci, kterou jen chceš vědět, pokud se týká obce, jen nesmíš mít strach se ptát a musíš mít zájem. A právě onen zájem se kdesi v čase vytratil a většina z vás to v onom čase již dávno vzdala. A proto přichází zde podobná rubrika, aby ti znovu dala šanci se zamyslet, začít se znovu zabývat tím, kdo a jak vede a ovlivňuje tvůj život zde. Nepochybuji o tom, že jsou zde lidé, ať už jedinci či skupina těch, kdo by měli skutečný zájem investovat svůj čas a zavázat se k tomu, že půjdou za účasti vaší podpory do vedení daného obecního úřadu. S Radkou jsme zde tedy včera vedli dlouhý zajímavý rozhovor a musel jsem jí znovu připomenout, že jí může být úplně jedno kdo si co myslí, protože to je nakonec jen věcí daného člověka a většinou z daných pomlouvačů mluví jen závist. To, že nás nebude zdravit či odpovídat na pozdrav další část veřejnosti, ji také může být jedno, protože problém nakonec mají opět jen oni. A řeči o tom, že tohle zde dělám,

abych jí osobně připravil jakousi půdu pro to, aby ona sama kandidovala na starostku, je opět úsměvné, protože ona sama dobře ví jak to je, jen se nesmí zabývat tím, že jedna paní povídala. Mohu tě zde, milý člověče, upozornit a zaručit se tím, že ani Radka nemá v úmyslu a nebude kandidovat na žádnou funkci a to ani do zastupitelstva, pokud se něco zásadního nezmění. Tak, jako sama vědomě a dobrovolně opustila funkci místostarostky, tak skončí i její funkce zastupitele, pokud se věci zásadně nezmění. 

Z dnešního prvního tématu a tím je pronájem zemědělské půdy, jsem neměl v úmyslu odbočit, přesto jsem měl potřebu některé věci zde ještě objasnit. Všechny sdělené informace mají vést výhradně k vašemu porozumění věcí, k obohacení, zamyšlení a diskuzi. Nic z toho, co jsem zveřejnil anebo zveřejním, není, nebylo a nebude osobní ve smyslu útoku na kteroukoliv jednu bytost jako takovou. Píši, sděluji a zveřejňuji věci jen výhradně k institucím a funkcím daných osob. Sděluji je proto, aby Borotín skutečně dostal šanci, aby jednoho dne neskončil jako zchátralá vybydlená oblast, jako místo, které není již určeno pro život, ale je to skanzen, kde se vybírá vstupné, a děti se učí, jak by se nemělo přistupovat k řízení toho, co mi bylo svěřeno a kde se budou na příkladech učit, že tohle je dopadem toho, že občan neměl zájem se probudit a věci měnit.

Každý ve své práci a za svou práci pobírá mzdu. Nechci záměrně napsat adekvátní mzdu, protože to není pravda v tomto dnešním systému. V práci jakéhokoliv druhu se však očekává, že budu plnit to, co mám a budu přínosem. Z tohoto pohledu je pak zcela jedno, zda je jedná o elektrikáře, instalatéra, pracovníka v lese či jakéhokoliv úředníka. Z tohoto pohledu pak je jasné a zřejmé, že musím za svou mzdu také něco vykonat. A z tohoto pohledu pak je zcela zbytečné někoho plácat po ramenou, že za jeho vedení, popravdě pracovním procesu, se vybudoval vodovod, kanalizace či cokoliv jiného. Je a bylo to náplní jeho práce, takže tak, jako nestavíme pomníky ani nevyzvedáváme jinak daného pracovníka či profesi, tak stejně tak není potřeba zde říkat donekonečna, jaký jen daný starosta neměl zájem na vodovodu, kanalizaci či čemkoliv jiném. Byla a je to jeho práce. Spíše se podívejme na to, zda toho naopak za tu dobu neudělal málo. Mnohé z toho, co dnes za úřadem Borotína a tedy starostou stojí, je časovaná bomba pro jeho budoucnost a nastupující generaci.

A nyní tedy krátce k prvnímu tématu a tím je pronájem zemědělské půdy.

K tomuto tématu nemám potřebu se dlouze rozepisovat, protože tak, jako s kotelnou, stejně tak i zde je možné se s celou řadou věcí v podobě faktů seznámit na internetu a věci si dohledat. Jednou za pět let přistupuje obec k tomu, že znovu překládá záměr o pronájmu zemědělské půdy. V dané chvíli se tak stalo a v nadcházejících dnech se bude rozhodovat o tom, kdo že onu půdu opět dostane do pronájmu a za jakých podmínek. 

Pobývám zde téměř tři roky, a když jsem zde přišel, obdivoval jsem z pohledu dlouholetého včelaře, že zde je všude řepka. U nás to byl skvost a každý včelař jásal, když v doletu včel byla řepka, protože to byl téměř jistý výnos a přínos v produkci medu. Od doby, kdy zde jsem, se však setkávám s názorem lidí, kteří zde žijí, že z těchto žlutých lánů nemají radost. Vyvolávají alergie všeho druhu, obtěžuje je všudypřítomný pyl a doslova zápach kvetoucích nekonečných lánů. Protože Borotín, který je vlastně v údolí, je těmito žlutými lány obklopen. Tahle plodina je mimo jiné pro toto území nová, nikdy se zde v takovém objemu nepěstovala. Nová ne z pohledu neznámá, ale nová co se týká výměru v hektarech, kdy nahradila zde běžně pěstované plodiny. Při dnešní agrotechnice a byznysu, který z řepky plyne, protože je to jedna z komodit velmi dotovaná, se pěstuje dokonce stále dokola na stejných polích. 

Kdysi v dobách totality, tedy komunismu, aby tomu porozuměli mladší generace, bylo mnoho věcí nepředstavitelných a nemožných. Tím nechci vůbec říci, že tento systém a ona doba byla celá špatná, naopak byly věci velmi dobré a prospěšné a měly se zachovat. To je ale na jiné povídání. Dnes je doba však jiná a věci, jako je to, co zde bude osazeno a za jakých podmínek, mohu změnit. Samozřejmě pokud se jedná o půdu moji, tedy obce, pak o tom není vůbec žádných pochyb. Z toho pohledu je pak zarážející, že zde slyšíme od mnohých naprostou nespokojenost s osázenými poli ve formě řepky, dokonce s tímto stavem nejsou spokojeni ani

myslivci, a přesto se nic neděje a věci se nezmění. Přitom v tom není žádný problém zrovna tyto věci pozměnit, jen se musí chtít a musí zde být vůle. 

Musí zde být vůle věci změnit, která přichází a začíná u tebe, člověče, protože ty zde žiješ, je to v podstatě tvá půda. Ty jako občan neseš nepopíratelný podíl na tom, jak se věci mají. Samozřejmě tebe zastupují, takzvaní zastupitelé na obci, kteří by měli být jakousi váhou starostovi, protože ten si zase popravdě sám zas tolik věcí nemůže dovolit. Máme zde ještě také jakousi radu, ale ta je opět složena ze zastupitelů. A co z toho všeho vyplývá, ponechám na tobě. Za sebe mohu jen konstatovat, že si nemyslím, že by zastupitelé byli hloupí, stejně tak asi nebudou hloupí radní. Jak je pak možné, že nakonec se rozhodne tak, jak si přeje sám starosta. Jediné co mi z toho vyplývá je, že provázanost a tím myslím ona osobní, je tak velká, že nikdo vlastně nemá zájem se starostou se „hádat“ a prosazovat to, co je ve skutečnosti správnější a co je v dané chvíli lepším řešením. Z toho ale pak také vyplývá, že ani jedna z funkcí, o které je řeč, neplní ve skutečnosti onu starost hospodáře. Myšleno tím toho nezaujatého hospodáře, který nezohledňuje žádné rodinné ani jiné vazby, nevykonává svou službu jen jako jakýsi kalkul něčeho pro něco a za něco, ale vykonává a přistupuje ke službě, která mu byla svěřena jako nestranný a skutečný hospodář, kdy rozhoduje jen a výhradně tak, jak je to správné.

Pokud se budeme držet pronájmu půdy a třeba právě oné „žluté smrti“, kterou nám zde pod nosem oni pěstitelé, kterým jsme to našim rozhodnutím dovolili pěstovat, pak se podívejme dále co se zde s touto naší půdou děje a jak s ní vlastně hospodaříme.

Všeobecně je dnes známo, že řepka se zde pěstuje především pro byznys, a protože je tato komodita velmi dobře a štědře dotována. Evropská unie dnes přiznává, že ona ekologičnost není až taková jak se zdálo a začíná tuhle dotaci opouštět. Jediný malý stát, který se brání zuby nehty a nechce o dotace přijít, je opět, světe div se, česká republika a to za účasti našeho pana Babiše, kterému z toho proudí miliardy. On má peníze a my máme problémy a nemoci všeho druhu. Umíráme za živa, vědomě se poškozujeme a nechceme na to slyšet.

Už kdysi za totality bylo nařízeno, kdy mohou zemědělci řepku stříkat, protože toto škodilo a ničilo včelstva. Dnes je to dokonce v zákoně, povinnost informovat včelaře. Je to opět paradox, kdy včelaře budeme informovat, protože to škodí včelám. A zde se nám vytrácí zdravý selský rozum, protože když to škodí včelám, škodí to jiným živočichům na polích, které nevidíme a neuvědomujeme si to. Když to ale škodí zvířatům, pak to škodí lidem, ale o tom se zase až tak nemluví a přesto se to ví. 

Požíváme ty nejnebezpečnější pesticidy jako postřiky, dostává se nám to do spodních vod a my to přesto budeme dělat a to i přesto že víme, jak to škodí, jak je to závadné.

Je to až úsměvné, že dnes máme dostatek informací a každý si je může dohledat, a přesto dovolíš, člověče, aby ti na kopcích kolem vysadili řepku a vědomě tě trávili. Dnes je možná jedem zasažena země do několika metrů, ale po dalších pěti letech, kdy dovolíš, aby se tak dělo, budou zasaženy již všechny spodní vody a náprava je téměř nemožná.

Onu žlutou smrt, zde však nemusíš mít a záleží jen na tobě, starostovi, zastupitelích a radních. Je to na tobě, člověče, co a jak bude.

Naši předkové na pole vozili hnůj, aby obohatili zem a ta se jim odměnila. Naši předkové se chovali a přistupovali k mnohým věcem zdravým selským rozumem a předali nám půdu v tom nejlepším stavu, v jakém to jen šlo. My ji devastujeme každým našim zásahem. Používáme ty nejnebezpečnější pesticidy všeho druhu a to jen a jen proto, aby někteří z toho měli byznys. Pár jedinců bohatne a ty se necháváš, člověče, trávit. Ano, nevidíš to, je to nehmatatelné, ale až přijdou s tím, že spodní voda zde je nepoužitelná, nezbude ti než použít další chemii, abys ji mohl pít. To neznamená, že bude zdravá, bude jen pitná. Divíme se, že máme nemoci různého druhu, budeme se divit, proč se nám rodí postižené děti a přitom se stačí podívat na kopce kolem a na

místo, kterému se říká obecní úřad. Ano lidé, kteří obývají obecní úřad, jsou dnes plně odpovědni za věci kolem tebe. Jsi však stejně vinen jako oni, protože sedíš a nic neděláš. Není tě slyšet a tak je zde čas, aby ses ozval, aby ti, co mohou rozhodovat, začali rozhodovat jinak.

Jedna z podmínek pro pronájem zemědělské půdy byly a jsou jakési biopásy. I toto je směšné od samotného počátku. Naši předkové nepotřebovali biopásy, protože pole byla rozdělena remízkami různého druhu. Osobně si myslím, že podmínka biopásu je dána jen a výhradně tím, že sám starosta je myslivec a chce se tím opět jednak zalíbit a ukázat „světu“, že něco dělá prospěšného. Ne nedělá, protože jsem přesvědčen, že věci se dají dělat jinak. 

Je to jako když budu doma chovat slepice a budu po někom žádat, aby mi je chodil krmit a já si pak posbírám vejce. Pokud starosta chce biopásy, pak má obec jako taková vybrat vhodné pozemky, rozdělit je, ponechat je nepronajaté a ve vlastnictví obce jednou pro vždy a vytvořit opět ony remízky či cokoliv jiného pro zvěř. Ono je ale přece jednoduší dát si požadavek a přenést odpovědnost na někoho jiného.

Jedna z nabídek, která byla obci zaslána, byla taktéž od jednoho z místních občanů a tím byla a je paní Švecová, která předložila projekt zjednodušeně biohospodářství. Ve chvíli, kdy byl projekt přečten, sklidil u většiny zájem a byli pro, jen starosta chtěl projekt ihned vyřadit, že nesplňuje podmínku biopásů. Jak může předložit někdo něco více, než malá různorodá políčka v ekohospodaření, kde obci a škole nabízí řadu výhod. Donesly se ke mně v posledních dnech informace, že právě tento projekt bude skutečně vyřazen, protože nesplňuje prý podmínky. 

Až bude projekt vyřazen a padne jakési rozhodnutí, kdo a proč dostane dané pozemky přiděleny na mnoho let, bude opět pozdě se snažit něco změnit, tím neříkám, že to nebude možné, jen to bude náročnější. Měl bys jako občan, pokud ti záleží na tomto území a na tom v jakém stavu jednoho dne předáš tuhle zem novým generacím, starat se a postarat se o to, aby se věci změnily. Pokud se k tobě dostane tato informace, měl by ses účastnit zasedání zastupitelstva a říci své jasné ne, pro velké podniky a pro onu žlutou smrt, kterou ti zde každoročně na kopcích kolem sází.

Věci jsou o Borotínu, ale netýkají se jen jeho, protože se to týká všech a všude. O Borotínu píšu a budu psát, protože je to místo, kde se nacházím, kde vyrůstají děti a kde nemám v úmyslu je držet v nevědomosti. 

Je to vše, člověče, nejen o tobě, ale je to vše na tobě. Nedívej se na to, jak se na tebe bude dívat soused nebo známí pro tvůj jiný pohled na věc a šiř pravdu, žij tak, aby ses nemusel jednoho dne před vlastními dětmi stydět.

S Láskou a v Lásce Kája

3.5.2018

Na internetu najdeš dostatek informací o řepce- pesticidech –  biopalivech jako byznysu a mnohému co souvisí s daným dnešním tématem. Předkládám zde jen malou ukázku z jediného pořadu, tak si udělej čas, člověče, a seznam se. 

Žlutá smrt 1

Česká republika by se mohla přejmenovat na Řepkovou republiku. V sezóně je naše země takřka celá žlutá. Postřiky na tuto plodinu ale zabíjejí. Postižení majitelé zvířat se mohou jen těžko bránit, protože prokázat to tak, aby to uznal i soud, je prakticky nemožné. A tam, kde jsou ohrožena zvířata, nemohou být v bezpečí ani lidé. Podívejte se na příběh, který hovoří za vše. 1. díl A DOST! v novém kabátě a s novou posilou, jedním z nejlepších a nejzkušenějších televizních novinářů Jakubem Klingohrem. S Janem Tunou dál bojují na straně těch, kteří se mohou jen těžko bránit.

www.stream.cz/adost/10003558-zluta-smrt#

Žlutá smrt 2

Zveřejněno 25. listopadu 2014

Děsivé následky toho, že naše země je v posledních letech zaplavena poli s řepkou olejkou. Ta je totiž stříkána koktejlem chemických látek, které ničí zdraví zvířat i lidí, např. mohou způsobovat rakovinu a ohrožovat plod v těle matky. Tisíce lidí žijí v obklíčení této žluté smrti, ze kterého není úniku. Přitom Česká republika už před dvěma lety přijala Národní akční plán ke snížení používání pesticidů, jenže ho nikdo nedodržuje. A používání nebezpečných pesticidů místo aby klesalo, roste. Následky nikoho nezajímají.  

https://www.stream.cz/adost/10004222-zluta-smrt-2

Žlutá smrt 3

Zveřejněno 30. prosince 2014

Naše země je v obklíčení řepky olejky, na kterou jsou ve velkém stříkány zdraví nebezpečné pesticidy. Ty mají fatální následky na vše živé, tedy i na nás lidi. Přitom nemáme právo vědět, že se pole bude nebo bylo stříkáno, abychom u něj třeba nenechali hrát si malé děti. Podívejte se na tvrdý rozhovor s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou, jak se k tomu postaví. Jak třeba odpoví na otázku, jestli by k čerstvě postříkanému poli pustil svou těhotnou manželku? Bude se kroutit nebo odpoví narovinu? A přesvědčí ho Jan Tuna a Jakub Klingohr, aby začal konat?

https://www.stream.cz/adost/10004418-zluta-smrt-3-co-na-to-ministr

Žlutá smrt 4

Zveřejněno 5. ledna 2016

Ministr zemědělství a 1. místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka sliboval a sliboval a sliboval... A my obyčejní smrtelníci máme dál smůlu a nemáme právo se dozvědět, že nám hrozí nebezpečí. 

https://www.stream.cz/adost/10008527-zluta-smrt-4

Žlutá smrt 5

Zveřejněno 9. října 2017

Člověk se nestačí divit, čeho jsou někteří ministři schopni. A přitom jde o naše zdraví. 

https://www.stream.cz/adost/10019447-zluta-smrt-5-ministerske-lzi