Tři mysli

 
Existuje mnoho intelektuálních mizerů, kteří nedělají nic užitečného a jsou plni nenávistného skepticismu.

 

V posledních třech stoletích se odporný jed skepse dostal do lidské mysli alarmujícím tempem.

Až do 18. století byl slavný ostrov Nontrabada (také nazývaný Encubierta), nacházející se u španělského pobřeží, trvale viditelný a hmatatelný.

Není pochyb o tom, že tento ostrov se nachází ve čtvrté dimenzi. Vypráví se o něm mnoho veselých příběhů.

Nicméně po 18. století tento ostrov zmizel ve věčnosti. Nikdo o něm od té doby neslyšel.

Za časů krále Artuše a rytířů kulatého stolu byli elementálové přírody snadno viditelní v trojrozměrném světě.

Existuje mnoho příběhů o elfech, leprikonech a vílách, které stále žijí v hojných počtech v Erinu, Irsku. Bohužel tato nádherná a nevinná stvoření, pocházející z duše samotné Země, již lidé nejsou schopni vidět. Důvod je ten, že zvířecí ego narostlo v lidech do obřích rozměrů.

V dnešní době se všeználci, co nic nevědí, těmto věcem smějí, odmítají je, ačkoli hluboko uvnitř nejsou ani vzdáleně šťastní.

Kdyby lidé pochopili, že máme tři mysli, tak by věci možná vypadali jinak. Možná by se dokonce začali zajímat o toto učení.

Naneštěstí je učený neználek pohlcen pronásledováním své náročné akademické kariéry a nemá vůbec čas se vážněji zabývat naším učením.

Tito ztracení lidé jsou velmi sebevědomí. Jsou to nafoukaní intelektuálové. Myslí si, že jdou po správné cestě a nemají ani nejmenší tušení, že kráčí ve slepé uličce.

Ve jménu pravdy musíme prohlásit, že v zásadě máme tři mysli.

Tu první nemůžeme nazvat jinak než Smyslovou myslí. Tu druhou můžeme pojmenovat jako Prostřední mysl. A tu třetí nazvěme Vnitřní mysl.

Pojďme se teď na tyto mysli zaměřit a posoudit každou z nich samostatně.

Je nesporné, že Smyslová mysl si vytváří základní představy skrze vnější smyslové vnímání.

Díky tomu je Smyslová mysl velmi nespolehlivá a materialistická. Přijme pouze to, co může být v trojrozměrném světě ukázáno.

Základní představy Smyslové mysli jsou založeny na informacích z vnějších smyslových vjemů, a proto nikdy nemůže nic vědět o tom, co je skutečné. Neví nic o Pravdě, o tajemstvích života a smrti, o Duši, ani o Duchu.

Intelektuálům, kteří jsou zcela uvězněni ve svých pěti smyslech a v představách Smyslové mysli, musí toto esoterické učení připadat jako bláznovství.

Smyslová mysl má navrch v poblázněném světě, protože v zásadě veškeré informace získáváme z pěti smyslů. Jak by mohla Smyslová mysl přijmout něco, co je mimo smysly?

Smyslová mysl umí přijímat pouze vjemy z pěti smyslů, a proto je jasné, že všechny její představy budou založeny na informacích z těchto vjemů.   

Prostřední mysl je jiná. Také nemá přímou zkušenost s tím, co je skutečné – omezuje se na názory a teorie.

V prostřední mysli najdeme všechny náboženské teorie, neochvějná dogmata, atd.

Pouze Vnitřní mysl umožňuje člověku zažít Pravdu.

Není pochyb o tom, že Vnitřní mysl vytváří základní představy z informací získaných z nejvyššího vědomí Bytí.

Vědomí může bezpochyby zažít to, co je skutečné. Je samozřejmé, že vědomí zná pravdu.

Nicméně aby se mohlo vědomí vyjádřit, tak potřebuje prostředek. Tím prostředkem je Vnitřní mysl.

Vědomí zná pravou skutečnost každého přírodního jevu a může ji vyjádřit skrze Vnitřní mysl.

Pokud se chceme vymanit ze světa pochyb a nevědomosti, tak tím správným krokem je otevření Vnitřní mysli.

Tím chci říci, že pouze otevřením Vnitřní mysli se v člověku zrodí pravá víra.

Materialistický skepticismus je známkou nevědomosti. Není pochyb o tom, že učený neználek je ze sta procent skeptik. 

Víra se rodí z přímého vnímání pravdy, toho, co je skutečné. Je to hluboká moudrost. Je to prožití toho, co je mimo tělo, city a mysl.

Musíme se naučit rozlišovat mezi vírou a přesvědčením. Přesvědčení nalezneme v Prostřední mysli. Víra je znakem Vnitřní mysli.

Naneštěstí máme obecný sklon zaměňovat víru s přesvědčením. Ačkoli se to může zdát paradoxní, tak platí následující: „Ti, kdo mají víru, tak nemusí věřit“.

To proto, že pravá víra je přímá znalost, přesné vědění a vlastní zkušenost.

Po mnoho století si lidé pletli víru a přesvědčení. Proto je teď pro ně tak těžké pochopit, že víra je skutečná znalost a nikoli pouhé bezvýznamné přesvědčení.

Vnitřní mysl má k dispozici veškerou moudrost, kterou oplývá vědomí.

Ten, kdo otevřel svoji Vnitřní mysl, si pamatuje všechny své minulé životy a zná tajemství života a smrti. A zná to nikoli díky tomu, že si o tom přečetl, že mu o tom někdo vyprávěl anebo že tomu věří, ale díky vlastní, velmi živé zkušenosti.

Smyslové mysli se nelíbí to, co zde říkáme. Smyslová mysl tohle nemůže přijmout, protože je to mimo její chápání. Nemá to totiž nic společného se smyslovým vnímáním. Je to v rozporu s jejími základními představami, s tím, co se učí ve škole nebo píše v různých knížkách.

To, co zde říkáme je rovněž nepřijatelné pro Prostřední mysl. Je to totiž v rozporu s jejími přesvědčeními. Je to v rozporu s tím, co jí bylo vštěpováno na hodinách náboženství.

Ježíš, velký Kabír varoval své učedníky:

„Dejte pozor, varujte se kvasu Farizeů a Saduceů.“- Matouš 16:6

Je zřejmé, že Ježíš Kristus měl na mysli učení materialistických Saduceů a pokryteckých Farizeů.

Učení Saduceů představuje Smyslová mysl. Je to učení pěti smyslů.

Učení Farizeů najdeme nade vši pochybnost v Prostřední mysli.

Farizeové se účastní rituálů, aby byli viděni, aby se o nich říkalo, že to jsou dobří lidé. Přetvařují se před ostatními, ale nikdy na sobě nepracují.

Je nemožné otevřít vnitřní mysl, pokud nepřemýšlíme o naší psychice.

Jakmile někdo začne se sebepozorováním, tak je to znamení, že taková osoba začíná o své psychice přemýšlet.

Pokud si nepřipouštíme skutečný stav naší psychiky nebo pokud nevěříme, že je možné ji změnit, tak zajisté nebudeme cítit potřebu pozorovat svá „já“.

Jakmile ovšem člověk přijme nauku o mnoha „já“ a chápe, proč je tak potřebné odstranit ze své psychiky různá ega (tj. aby osvobodil vědomí, esenci), tak si také uvědomí nutnost psychologického sebepozorování.

Je zřejmé, že odstraněním nepřijatelných elementů z naší psychiky dojde k otevření Vnitřní mysli.

Otevření Vnitřní mysli je postupný proces. Čím více ega je odstraněno, tím více se vnitřní mysl otevírá.

Pokud někdo odstraní své ego ze 100 procent, tak je jasné, že jeho Vnitřní mysl se také otevře ze 100 procent.

Takováto osoba bude mít nezlomnou víru. Teď již můžete pochopit slova Krista:

Budete-li mít víru jako zrnko hořčice, tak řeknete této hoře: „Přejdi odsud tam“ a ona přejde a nic pro Vás nebude nemožné. – Matouš 20:17

 

zpět na úvod .......... další kapitola..........Práce s pamětí