24.3.2015 vznikl na naší planetě zemi pátý energetický bod, kde došlo k trvalému propojení mezi samotným Vesmírem a vnitřní Zemí.
 

Toto místo se nachází v Polsku ve Varšavě a je jim:
Kostel Navštívení Panny Marie

Kde se nachází:
Najdeme jej na ulici Krakov předměstí 34 a patří k farnosti svatého Kříže. Byl postaven v etapách v roce 1728 – 1733 a 1754 – 1763.

Něco málo o samotném kostele:
Kostel Navštívení Panny Marie Sisters kostela. Svatý Joseph je jedním z mála historických památek ve Varšavě, které přežily II světové války téměř bez úhony. To je jeden z nejkrásnějších kostelů v hlavním městě.
Stavba kostela začala v roce 1728. První byla služba slavil, ale jen na 15 srpnu 1761.
Navštívení Panny Marie je jednolodní kostel, tři-bay chrám se dvěma řadami obdélníkových kaplí a kněžištěm. Interiér je velmi světlý. Hlavní oltář, protože celý interiér byl vyzdoben v odstínech bílé s prvky zlacení.Oltář je obraz vynikající umělce baroka, Tadeusz Kuntze-Konicz. Obraz zachycuje scénu Navštívení svatých. Elizabeth by Panny Marie. V kostele, si zaslouží zvláštní pozornost wibitnego plastika výtvarníka Jana Jiřího Plersch: Boha Otce ve finále hlavního oltáře a kazatelna ve tvaru lodi.
Na oltáře v bočních kaplích lodi je šest obrazů, z nichž všechny si zaslouží zvláštní pozornost, "St. Alois Gonzaga" přičíst Daniel Schulz, kterou si Marie-Louise, pak "St. Anne výuku Madonna" Francise Lekszycki, kterou si krále Jana Kazimíra a "svatého Františka Saleského" a "St. Joseph s Ježíškem" od dnes nespecifikované.
Kromě kostela jsou orgány, které podle legendy, mladý student střední školy se hraje Chopina.
Vedle kostela, kláštera je dřevěný Kalvárie v první polovině osmnáctého století. Před kostelem a socha kardinála Stefana Wyszynskiho

Něco o Varšavě samotné:
První opevněné osídlení na území dnešní Varšavy byla osada Bródno v 9 a 10 století a Jazdów ve 12 a 13 století. Po tom, co vévoda z Plocku, Boleslav II. Mazovský zaútočil v roce 1281 na Jazdów, bylo založeno nové sídlo v místě malé rybářské vesničky Warzsowa. Na začátku 14.století se toto místo stalo jedním ze sídel Mozavského vojvodství a v roce1413 pak hlavním městem Mazovska. Po vymření místní vojvodské linie v roce 1526 bylo vojvodství začleněno pod polskou korunu. V roce 1529 se Varšava stala poprvé sídlem polského Sejmu, trvale zde Sejm sídlí od roku 1569. Roku 1573 dala Varšava jméno Varšavské konfederaci, dohodě polské šlechty na toleranci různých náboženství v polském království.
Kvůli své výhodné centrální poloze mezi Viniusem a Krakovem v polsko – litevském společenství se Varšava stala hlavním městem tohoto společenství a současně v roce 1596 hlavním městem Polska, kdy sem král Zikmund III. Vasa přesunul královský dvůr z Krakova. Varšava byla metropolí polsko-litevského společenství až do roku 1795, kdy bylo soustátí napadeno Pruskem a Varšava se stala hlavním městem provincie Nové Východní Prusko. Roku 1807 bylo město osvobozeno Napoleonovou armádou a město na Visle se stává metropolí Varšavského vojvodství. V roce 1815 po Napoleonově porážce u Waterloo se sešly tehdejší mocnosti Rakousko, Rusko a Prusko ( Vídeňský kongres) na základě kterého se Polsko
dostalo pod vliv imperiálního Ruska. To obnovilo polskou konstituční monarchii pod svým vlivem. Povstání proti ruské nadvládě v letech 1830 a 1863 jen zvýšilo represe proti polskému obyvatelstvu.
Po znovuzískání nezávislosti Polska po konci první světové války v roce 1918 se Varšava stala znovu metropolí nově se tvořícího státu. V roce 1919 se Polsko dostalo do válečného konfliktu s bolševickým Ruskem o historická území na Ukrajině a v Litvě. V bitvě u Varšavy 1920 polská vojska zcela zničila jednotky Ruské armády útočící na město a zmařila tak pokus Lenina a ruských bolševiků spojit se s německými, francouzskými a maďarskými bolševiky a ovládnout tak Evropu. Druhá světová válka byla zahájena 1 září 1939, kdy Německo napadlo západní část Polska. Zároveň bylo 17. září 1939 napadeno Polsko Sovětským svazem od východu. Země kapitulovala po šesti týdnech bojů. Západ Polska byl připojen k Německé říši a východ k Sovětskému svazu. Centrální část Polska včetně Varšavy byla pod správou pronacistické vlády (General-Gouvernment). Při invazi v roce 1939 byla Varšava bombardována a bylo zničeno 10 až 15% budov ve městě. Přestože se jednalo o významné ztráty, v pozdějších dobách mělo být podle nacistických plánů město kompletně zlikvidováno a zachováno jen jako důležitý přestupní bod. Při okupaci města nacisty byly všechny vyšší vzdělávací instituce okamžitě uzavřeny a varšavská židovská populace - několik set tisíc lidí, asi 30 % obyvatel města – byla nahnána do tzv. Varšavského ghetta. Když se Němci v rámci Hitlerova „konečného řešení“ pokusili ghetto zlikvidovat, došlo kžidovskému povstání. Navzdory těžkému ostřelování a přesile se ghetto udrželo bránit skoro měsíc. Po skončení bojů byli ti, co přežili, zmasakrováni. V červenci 1944 sovětská vojska postupovala přes polské území, Němci pak ustupovali k Varšavě. Stalin nebyl nakloněn myšlence nezávislosti Polska, proto polská londýnská exilová vláda dala rozkaz ilegální polské Zemské armádě(„Armia Krajowa“), aby se pokusili získat kontrolu nad městem, než tam dorazí Sověti. Dne 1. srpna 1944, když se Rudá armáda k městu rychle blížila, Zemská armáda a většina populace zahájila Varšavské povstání. Navzdory Stalinovu nepřátelství k Polsku Poláci předpokládali, že jim sovětští vojáci pomohou proti jejich společnému nepříteli. Nicméně, když se Rudá armáda dostala k Varšavě, sovětská ofenzíva byla náhle zastavena a Němci mohli povstání nemilosrdně potlačit. Přestože byla doba povstání plánována na 48 hodin, obránci se udrželi 63 dní. Nakonec muselo hlavní město Polska kapitulovat. Vojáci Zemské armády byli převezeni do zajateckých táborů v Německu, civilní obyvatelstvo bylo vyhnáno z města. Hitler ignoroval dojednané podmínky kapitulace a nařídil, aby bylo město srovnáno se zemí, knihovny a muzea vyloupeny nebo spáleny. Když 17. ledna 1945 přecházeli sovětští vojáci přes Vislu, zjistili, že Varšava téměř přestala existovat. Přes 85 % města bylo zničeno, včetně historického Starého města a Královského hradu. Přeživší bojovníky Zemské armády sovětské NKVD zabilo nebo poslalo na Sibiř.[zdroj?]
Počet obětí válečných událostí byl tehdy vyčíslen na 800 000, jedná se především o Židy a oběti povstání. Po válce se moci ujala prostalinská vláda prezidenta Bolesława Bieruta a Varšava se stala hlavním městem komunistické Polské lidové republiky. To samozřejmě kladlo naléhavou otázku na řešení obnovy metropole. Podle tehdejších sloganů tak začal "celý národ stavět novou Varšavu". Bylo nezbytné obnovit nejen historické budovy a královský hrad, ale hlavně řadové domy. Původní úzké uličky, které byly vedeny v trasách staletí starých cest nahradily moderní bulváry vedené v severo-jižním a východo-západním
směru, spolu propojené kruhovými objezdy. I přesto, že byla velká část původních domů nahrazena, některé z počátku 20. století i starší se zachovaly. Mnohé kostely pak byly obnoveny v původním vzhledu. Novou dominantou metropole se stal Palác kultury - vybudovaný ve stylusocialistického realismu, jako "dar národů Sovětského svazu polskému lidu". Slavnostně byl dokončen roku 1955. V roce 1980 bylo zrekonstruované historické Staré město zapsáno do historického dědictví UNESCO. Rozvoj silniční dopravy v duchu nového města doprovázela i výstavba dopravních staveb. Nové hlavní nádraží, ležící na důležité varšavské dopravní tepně Aleje Jerozolimskie, je umístěné v podzemí a spolu s celou tratí, vedenou pod středem metropole pomohlo zjednodušit dopravní situaci ve městě a zajistit rychlé spojení mezi východními a západními vlakovými spoji. Tramvajová síť, kterou má Varšava již z předválečných časů, se zmodernizovala, na nových rychlostních komunikacích se objevily moderní autobusy. Ke konci 80. let se začalo s výstavbou metra.
Metropoli však čekal i přesto velký rozvoj. Domy z padesátých a šedesátých let začaly brzy doplňovat výškové budovy. Již v 70. letech začaly růst první na severu a v širším centru města, siluetu metropole pak doplnily stavby jako Hotel Mariott čiBlue Center. Nová doba po roce 1989 pak přinesla úplné otevření západním investorům. Vznikly další kancelářské budovy, ale také i obchodní centra.