A obraz se vyjasňuje.

 

Pokud se zde někdo z vás dostal až v pozdějším čase a začetl se do všeho co je zde v dané rubrice, kolem rituálu šesti křížů uvedeno, mohl získat dojem, že tohle vše je minulost, že toto vše již pominulo a svět je od tohoto rituálu očištěn a zbaven jeho dopadů.

Bohužel tomu tak není a to, že jsem zde delší dobu nic ohledně rituálu šesti křížů nenapsal, neznamená, že toto vše pominulo.

Naopak jsme toho stále součástí a budeme si mnohé na základě tohoto rituálu, prožívat celá desetiletí a poznamená to naše životy, aniž si to kdy budeme plně uvědomovat co se to kolem děje a proč se to děje.

S rituálem šesti křížů se osobně setkávám a potýkám stále, jen zde nejsou již zveřejňovány příběhy, těch, které to nějak zasáhlo protože si to nepřáli a já tohle chápu a respektuji, byť sám jsem jiného názoru a to, že se máme s ostatními podělit o prožitcích všeho druhu, abychom tak dali příležitost a možnost se druhým zamyslet či poučit. Popsat a podělit se s ostatními se skutečnými příběhy, které jsme sami prožili je něco zcela jiného než když si vymýšlíme hlouposti a příběhy jen proto, abychom zaujali.

Dnes se zde na malou chvíli k tomuto tématu rituálu šesti křížů navracím, aniž bych to měl v plánu.  Za poslední období se toho událo mnoho a nepochybuji že tohle vše do sebe nějak zapadá. Už když jsem se zde věnoval příběhu Kytičky a Jitky, který je zveřejněn na pokračování v rubrice z Lásky k tobě pod názvem „Démoni v nás“ jsem se chtěl věnovat jiným věcem. Stalo se však co se stalo a já odložil rozdělané věci a popsal, jak věci byly v daném příběhu. Už tehdy jsem se zmínil, že jednoho dne zde vložím něco o karmě a to jsem absolutně ještě netušil, že tomu bude tak brzy. U  toho všeho jsem také pochopil, že to povídání o Démonech v nás mi potvrdí a ukáže jak je to s naší karmou. Pro mne osobně to bylo a je poučné.

Chtěl jsem se věnovat dnes úplně jiným věcem opět a něco mi říkalo a vedlo mne k tomu, abych se v počítači na něco podíval a tak jsem se podíval a následně  se mi objevili pro mne zcela neznámé stránky, kde byl popsán jeden skutečný příběh.

Koukal jsem na to a říkal si jak je to možné, vždyť v době kdy jsem se zabýval každodenně rituálem šesti křížů jsem tento článek nikdy neobjevil a přitom není nový.

Samozřejmě, že nic není náhoda a já si začal uvědomovat, že tohle zase souvisí nějak právě s tím povídáním o karmě. Když jsem se nad tím zamyslel a celý tento článek si znovu podrobně přečetl tak jsem pochopil, že tomu tak je. A najednou mi zde věci opět začaly do toho obrazu kolem rituálu šesti křížů pomalu zapadat. Věděl jsem, že se jednoho dne někde něco objeví a dokreslí to obraz, který se kolem toho všeho rodí jen mne nenapadlo, že to bude nyní.

A náhoda to jistě není a každý kdo se rituálem šesti křížů malinko zabýval, přinejmenším tím, že si věci přečetl a seznámil se s nimi mi jistě po přečtení celého článku, na který jsem dnes narazil a který zde v plném znění zveřejním dá za pravdu, že věci začínají mít jistou podobu tvar a jsou lépe pochopitelné než před časem, kdy tyto informace nebyly známy.

Upozorňuji, že tento článek zde není zveřejněn pro tom, abych někoho kohokoliv posuzoval, hodnotil či soudil, protože to mi nepřísluší. Zveřejňuji jej pro pochopení právě karmy, protože vědomá bytost pochopí a zcela jistě uvidí souvislosti i s rituálem šesti křížů. 

V době kdy se nám s Mílou po dlouhodobé práci podařilo za pomoci všech těch nahoře docílit toho, že byla nahrávka „ochranná meditace „ stažena z internetu jsem měl jistě radost. Možná jsem se naivně domníval, že si celá řada bytostí dá následně pozor čemu a jak věnuje pozornost. Myslel jsem si, že třeba právě paní Blanka na své stránky napíše alespoň něco ve smyslu omlouvám se. Ne nic z toho se nestalo, byl jsem naivní a dnes mám přece jen trochu jiný pohled na věci.  Je alarmující, že tyto bytosti dále plní místnosti a dělají semináře a přednášky a mají obsazeno. Je zvláštní že dále se poslouchají a šíří nahrávky jako vzývání archandělů a jiné, když nám sám Bůh jasně říká ke komu jako jedinému máme a budeme vzhlížet. No nakonec je to jen věcí opravdu každého čemu jak a proč věnuje pozornost. Jen se následně nemůžeme divit věcem kolem nás.

Byl bych osobně potěšen, pokud bychom jako celek věnovali toliko času kolik věnujeme různým výkladům karet na internetu právě třeba studiu karmy. Bohužel je to jednodušší zatočit si a nechat si obrátit kartu a pak v ní vidět co sami chceme než se přimět k opravdové práci na sobě sama.

Mohl bych zde opět napsat mnohé, není to však nutné a tak vám nyní předkládám co jsem našel k osobě paní Blanky, která je mimo jiné také autorkou právě onoho proslulého rituálu šesti křížů.

 

Seznamte se s velmi zajímavým článkem 

 

Život s moslimom- skutočný príbeh Blanky Chakoshpour

 

Už dlhšiu dobu evidujem túto krásnu ženu a všetky jej láskyplné odkazy, ktorými obdarováva tento svet. Mám veľmi rada jej hlas a zvyknem si vyhľadávať jej riadené meditácie, ktorými sa nechávam viesť. Neviem, prečo je to tak na tomto svete zariadené, ale všetci ľudia ktorých poznám a urobili na sebe veľký kus práce, prešli premenou, každý jeden mal tu hlavnú hnaciu silu obrovskú bolesť. Možno tie naše pozemské telá sú naozaj nastavené tak, že iba hlboká bolesť ich dokáže rozpohybovať a donútiť ich, navrátiť sa k tomu krásnemu, prapôvodnému zámeru, kvôli ktorému prišla naše duše na tento svet. A ani u Blanky to nebolo inak. Tu je citácia z jeho skutočného príbehu:

,,Zdravím vás všetkých, ktorí ste boli privedení k tomuto posolstvu. Rada by som vám porozprávala môj skutočný príbeh, svoju skúsenosť aj ponaučenie a inšpiráciu, ktoré so sebou nesie. Nemá byť vychvaľovaním ani chvastaním sa a vôbec nie hanením moslimov. Vážim si každého, kto je dobrým človekom, jedno akej farby pleti, rasy či vyznania. Obrázky, ktoré behom rozprávania vidíte, sú z môjho života, z bolestného i krásneho obdobia, plného úsmevu i sĺz, z ktorého nakoniec vzišlo obrovské pochopenie, o ktoré sa chce s vami podeliť. Ďakujem, že počúvate.

Volám sa Blanka Chakospour, som češka a niektorí ma možno poznáte pod arabským menom Aisha. Pred 11 rokmi som sa zamilovala a vydala za iránského moslima. Láska ako trám, okúzlenie jeden druhým. Boli sme spolu rok, keď sme sa zobrali nielen v Čechách, ale aj v Íráne, kde bola veľkolepá svadba – 200 hosťov, 4 hodiny česania a obliekania v salóne. Nádherne nazdobené svadobné auto, nie bábika ako u nás, ale plné nádherných voňavých kvetov a závojov. Spomínam na nadšených iráncov v okoloidúcich vozoch, trúbiacich na blondínku so závojom. Bola som šťastná a hodne nervózna. Ešte som nepoznala jazyk a nepoznala ich tradície. Bolo mi tam krásne. Mala som silný pocit, že som sa vrátila domov. Rodina ma prijala s neskrývaným nadšením a otvorenými srdiečkami. Maminka mi dala prezývku Kali, čo v kurdštine znamená blond.

Po kúzelnom mesiaci v bájnej Perzii sme sa vrátili domov do Čiech. Už vtedy v začiatkoch sa prejavovala manželova povaha. Občas bol náladový, občas agresivný. Presne to, čo nechceme s ružovými okuliarmi vidieť. Postupne sa nám narodili dve nádherné deti – Sárinka a Sami. V dobe materskej som veľmi premýšľala, čo chcem vlastne robiť. Akú prácu… Kým chcem byť … A aký je zmysel toho, že tu som . A kto vlastne som?

Odpovede som nachádzala v množstve duchovných kníh. V odbore osobnostného rozvoja som bola ako doma. Rozhodla som sa stať psychoterapeutom. Hodne som sa menila. Dávala viac najavo svoje názory, hovorila, čo si myslím. Môj pocit sebahodnoty naberal na sile. Čo sa moslimskému manželovi samozrejme nepáčilo. Začali sme s odcudzovať. Došlo aj na násilie, ponižovanie a ja som sa rozhodla pre rozvod. Aj napriek jeho vyhrážkam, že unesie detí do Iránu, som bola odhodlaná začať nový život – inak, po svojom a slobodná.

Rozviedli sme sa. Ex- manžel mohol deti vídať cez víkendy vrátane poloviny letných prázdnin, ktoré sa stali osudnými. Vedela som, kam poletí, napriek tomu mi na Polícii sucho oznámili, že ich z krajiny odviesť môže. Je predsa ich biologický otec. Iba pokiaľ ich nevráti v dohodnutý čas a dátum, môžu podať oznámenie o únose. Deň pred odletom mi môj vtedy päťročný syn hovorí:,,Maminka, ja sa už nikdy nevrátim.,, ,,Čo to hovoríš, za mesiac ste späť.” Ale niekde vo vnútri mi intuícia hovorila, že má pravdu. Skutočne sa nevrátili.

( Pokiaľ vás ich príbeh zaujal, môžete si ho celý vypočuť na priloženom videu.)

 Blanka sa na svojej ceste naučila niekoľko vecí, o ktoré by sa s vami rada podelila:

1.Viera v zázraky, alebo v uskutočnenie našich snov – čo je nevyhnutnou súčasťou života, aký ho chceme mať.

2.                  Trpezlivosti, nikdy sa nevzdávať

3.                  Nikdy nie sme sami – Boh, Anjeli, Vyššia moc… akokoľvek jej hovoríte, nazývate, to čo je nad nami, to čo očami nevidíme, na čo si nemôžeme siahnuť, ale čo tu skutočne je. Oni sú stále s nami, oni nás neustále podporujú.

4.                  Naučila som sa sile lásky a pochopenia – jedine prácou na sebe, odpustení a láskou môžeme uzdraviť sami seba i svet.

5.                  Sile intuície – pretože počúvať svoje vyššie Ja, teda Boha v nás je jediný a ozajstný spôsob, ako ísť po svojej skutočnej ceste.

6.                  Odvahe byť sama sebou, alebo mať guráž ísť za svojimi snami navzdory všetkým.

7.                  Pokore a pochopeniu – my sme tvorcovia svojho života, svojho osudu a čokoľvek sa nám na našom živote nepáči, môžeme to zmeniť. A keď to nejde, môžeme zmeniť svoj postoj.

Čo ešte viac dodať? Myslím, že všetko podstatné bolo povedané. Snáď len, doprajme si teraz chvíľu času sami pre seba v tichu. Preskúmajme každé zákutie nášho srdca a naše duše a skúsme si odpovedať sami pred sebou, ako to máme my? Ako to máme s vierou v zázraky a v uskutočnení našich snov? Sme dostatočne trpezliví a nevzdávame sa príliš skoro? Naozaj veríme, že všade naokolo nás sú bytosti, ktoré tu sú pre nás, aby nám pomohli a odbremenili nás od našej bolesti. Stačí ich len požiadať. A čo naša láska, ako silná naozaj je? Dokážeme odpúšťať, tak úplne z hĺbky svojej duše, pravdivo? Počúvame svoju intuíciu, alebo sa necháme viesť našim životom prúdom davu? Stojíme dostatočne sami za sebou v každej situácii a bojujeme za svoje sny navzdory všetkým? A keď sa nám niečo na našom živote nepáči, zoberieme za to úplnú zodpovednosť a zmeníme to, alebo čakáme a dúfame, že to niekto, alebo niečo urobí za nás?

Veľmi zásadné otázky nášho šťastného bytia na tomto svete, čo myslíte. Aj já sa idem odobrať sama so sebou do ticha a počúvať odpovede, ktoré sú ukryté v mojom srdci a mojej duši už dlhé stáročia…

 

Převzato ze stránek   http://weekpositive.com/zivot-s-moslimom-skutocny-pribeh/

 

nemám v úmyslu toto dále komentovat, protože ten kdo měl a má pochopit ten toto jistě pochopil a jiní si musí na pochopení počkat.

na dané stránky jsem samozřejmě napsal a stejně tak jsem napsal i samotné autorce článku a jak s informacemi naloží je samozřjmě na ní, pokud zveřejní na svých stránkách alespoň odkaz na stránky zde, to ponechávám na ní samotné. zda si přečte něco o karmě nebo o ní něco ví je také jen její věcí. v každém případě informace má a překvapit mne může jen mile.

S Láskou a v Lásce Kája

6.8.2015

 


A přece se nevyhnu komentáři, protože si nejsem jistý, zda v dnešním světě je vhodné obdivovat ženy, které se provdají dobrovolně do muslimských zemí po tom všem jak jsme nebo můžeme dnes být informováni.

Měli bychom se seznámit s tím jak se přenášejí mezi námi informace a co jeden druhému předáváme u sexu (milování) možná nám to odpoví na otázky. Jsme opravdu duchovně čistí po takovémto sblížení, neovládají nás ti nejnižší duchové. Můžeme si položit mnoho jiných otázek a k odpovědím budeme potřebovat dokonalou znalost Božího řádu a tedy všech jeho zákonů.

Původně jsem zde chtěl přidat obrázky, jenže není pro mne příjemné se dívat nejen na zahalené tváře. Není pro mne příjemné se dívat na to jak jsou ženy ukamenovány. A už vůbec nepříjemným pohledem je vidět hromadné obžízky dětí. Ne nic z toho neodsuzuji ani nic neposuzuji, protože mají svou víru. No otázkou zůstává zda je to opravdu přání a cesta Boha .