Nic nekončí - 2016

 

Malé a krátké ohlédnutí za rokem, který pro mne znamenal mnoho, a který byl jako celek přesto, co vše přinesl, nebo právě proto, jedním z nejkrásnějších prožitků mého života.

Je tomu právě rok a pár týdnů, co jsem se ocitl zde vedle Radky, na tomto pro mne dnes kouzelném místě. Nelituji ničeho, co bylo a nic z toho, co jsem kdy v celém svém životě prošel a prožil, nic bych nevyměnil a nezměnil, protože bez toho všeho bych nebyl tím, kým jsem dnes a nebyl bych ani tam, kde jsem dnes a to jest zde. Zde vedle kouzelné bytosti, která se stala mou součástí, a ke které vedla má dlouhá cesta životem.

Celý letošní rok se nesl v duchu nejen naší společné duchovní práce, ale i práce fyzické, které nebylo zrovna málo a tu na chvíli jen ukončilo počasí a těším se na jaro, kdy tohle vše znovu nastane a budeme moci dále zvelebovat kousek země, která nám byla svěřena.

Z duchovního pohledu, byť tento výraz nemám moc rád, ale jiný mne v danou chvíli nenapadá, jsme se zde s Radkou setkali s mnohým.

Zavedli jsme zcela mimořádnou službu, která nemá, alespoň mi to není známo, v naší historii obdoby a dostala název  Shambhala 30 dní s očištěním. Cesta k této službě nebyla vůbec jednoduchá a přesto vše, že nás to s Radkou oba stálo mnohé a museli jsme této službě mnoho věcí podřídit, nelituji naprosto ničeho a prokazuje se jak vhodná a podpůrná je celá tato služba pro každého, kdo se rozhodl ve svém životě sám a vědomě něco změnit. To něco nakonec není nikdy ničím jiným, než že změníme sami sebe. Osobně stále považuji tuto službu pro vás jako to nejlepší, co kdo pro sebe můžete udělat na počátku své duchovní cesty.

To, zda po podobné službě a počáteční své cestě, kdy jste se rozhodli touto zcela mimořádnou službou projít, se necháte napojit na to nejlepší, co nám zde na zemi bylo kdy umožněno a tím je energie modrobílého plamene Květu života, je již pak na vás. Stejně tak je na vás dále zasvěcení do Shambhaly. V každém případě službou 30 dní očištění se Shambhalou by měl projít na počátku své nové cesty naprosto každý.

Přišli jsme zde také s celou řadou různých jednorázových pročištění zdarma a ani tohoto času, který jsme do toho všeho strčili, nelituji. Nakonec tohle vše posunovalo nás samotné od někud někam a jen stěží se tohle dá takto v pár slovech popsat.

Jedna z těch věcí, se kterou jsme tento rok přišli, a ke které jsem byl doveden, aby se tak stalo, bylo, že jsme zde zavedli skupinu dvaceti bytostí, které byla nabídnuta možnost projít nejen 30 denním pročištěním, ale následně ti kdo vydrželi, prošli vším, co zde na stránkách je nabízeno a co vám může pomoci změnit sebe sama. Tím vším, co ti kdo vydželi a prošli, se nic nemění na tom, že jejich duchovní cesta je na počátku a udělali jen první malé nesmělé krůčky. Pokud vydrží a budou pokračovat dále, jsou to právě ty bytosti, které by měly být připraveny pochopit a zcela přijat to, co zde v tomto novém roce sdělím. Měly by být schopny tyto bytosti poznat Pravdu jak to vlastně je a pokud ji pochopí a přijmou, pak se jim otevře ona Duchovní brána. Brána poznání. Věřte, že tohle poznání není vůbec příjemné a proto je a bude toto umožněno jen těm, co jsou opravdu připraveni.

Za zcela mimořádný úspěch považuji to, že jsme se s Radkou dohodli, rozhodli a následně zrealizovali opět něco zcela mimořádného a tím je a bude i nadále projekt Borotín pod Shambhalou. Nejsem si vědom, že by někdo něco podobného kdy udělal nebo s něčím podobným přišel a tak jsme sami zvědavi, jaké toto bude mít dopady na vše kolem nás po pár letech. Tento projekt byl založen od počátku s vědomím, že v podstatě nic neočekáváme, a že tohle je otázkou let a desetiletí než budeme schopni vědomě vidět výsledky toho, co toto vše přináší. Bez přímého zapojení ostatních však toto vše bude jen omezené, protože všechny věci stojí na jednotlivcích a jednotlivci pak následně ovlivní celek. Přestože jsme si toho vědomi,jsme tento projekt zavedli a čas ukáže jak na tom jako jednotlivci jsme, protože bez jednotlivých bytostí se nic nezmění, nebo lépe řečeno věci se neposunou ke Světlu, blíže ke Zdroji.

Sám za sebe považuji za zcela mimořádnou záležitost, když pominu všechny ostatní věci, které jsem zde udělal, a ke kterým jsem byl veden, rubriku „ Moji andělé“ . Jednalo se a jedná se o zcela mimořádnou rubriku, které možná ani většina z vás stále neporozumí, a nebo na vás může působit divně. Nikdy bych nic podobného nezaložil a v podobné formě nezveřejnil, pokud by mne k tomu nedovedla právě „Milena“ svým článkem, kterým zpochybnila a pošpinila vše, čemu jsme kdysi spolu věřili a čemu jsme se věnovali. Nakonec jsem byl vděčný, že mne ona bytost, která se nestydí nosit stále jméno Mileny, dovedla k tomu, abych se tomuto pro mne zcela mimořádnému tématu věnoval a plně pochopil jak to bylo či je. Díky tomu všemu a vedení shora, kterého se mi dostalo, jsem byl schopen odhalit kdo to dnes je v samotném těle Míly. Ten, kdo dokáže číst a není ovlivněn, nepochybně pochopil, že v tomto těle, které kdysi obývala Míla, dnes Míla není. Člověk, kterého jsem osobně znal, a se kterým jsme toho za krátkou dobu, co jsme zde byli spolu, prošli hodně, jednoduše odešel. Zatím nevím, jak přesně se to stalo, a na které straně zakotvila, zda odešla nahoru, a nebo se rozhodla spolupracovat s těmi na druhé straně. Některé indicie mi stále chybí, ale v dané době to není pro mne důležité. To, co důležité bylo a je, je pochopit, že tohle vše je možné zrealizovat, že tělo dokážeme opustit, že do našeho těla může vstoupit někdo jiný, a že okolí pokud je nevědomé to nemusí ani poznat. Dají se dělat a dělají se zde na této planetě různé jiné věci, které lidský rozum není schopen pojat, a jsou to věci za hranicí lidského chápání. Pochopíme je až v době, kdy budeme připraveni a bude nám na základě vlastní píle otevřena ona Duchovní Brána. Pokud není „člověk“ připraven za tuhle bránu nahlídnout, nikdy se tak nestane, aby mu toto bylo umožněno, protože by zešílel a to doslova a do písmene. I připravený jedinec je doslova zděšen jen při nahlédnutí za tuhle bránu, jak jsou věci jednoduché a v jaké iluzi zde žijeme.

V tomto roce jsem se však setkal také s celou řadou obludných bludů, které nám dnešní esoterika, a to dnes právě třeba i v podobě Bílé entity, zde předkládá. Na některé jsem reagoval, protože to mne už opravdu nadzvedávalo ze židle. Bohužel jsem v čase zjistil, že naše téměř celá esoterika, duchovno, nebo jak to vše nazvat, je plná špíny a výkalů. Pravdě je naprosto drtivá většina článků na hony vzdálená a lež se šíří v této oblasti závratnou rychlostí. Ve většině případů někdo na počátku něco napíše, pokud je toho vůbec schopen, protože mnoho textů je přebíráno ze zahraničních zdrojů a pak se to šíří internetem. Mnohdy texty dojdou jen malých úprav ve slovních spojeních a jsou pak prezentovány jako vlastní texty v tom lepším případě a v tom horším, a i těch přibývá, jsou prezentovány jako channelingy a nebo poselství od andělů a podobně.

Takovými nesmysly se zde dnes necháváme krmit.  Jako ukázka zcela zcestných webů, kde je přinejmenším nepravda zahalována do sladkých slov, jsou zde weby jako „ Moji andělé“,  Duchovní pomoc Kytička a samozřejmě napříč internetem mnoho a mnoho dalších. Bohužel jsme tak hluší a slepí že těmto sladkým blbostem budeme stále věnovat pozornost a číst je, protože hezky zní.

V dalším období se již těmto nesmyslům, abych se snažil upozornit na to, že to jsou bláboly a lži, nebudu v takové míře věnovat, protože je to neschopnost, lenost a hloupost každého jedince, pokud se chce nechat vést těmito lidmi, kteří stojí za šířením těchto nesmyslů. Jako snad jednu z posledních ukázek vám „doporučím“ přečíst si velmi pozorně bludy k vánocům, které jsou zveřejněny zde a to právě od nějaké Kytičky, název článku „ poselství andělů – advent 2016“  tento text je na konci prezentován, že jej nadiktovali andělé. Pokud jste si opravdu pozorně pročetli text srdcem,  pak víte, že tohle nikdy nemohl žádný anděl nadiktovat a doporučuji si přečíst jiné věci o tom, co to je iluze (například od:Karel Spilko) a zamyslet se nad tím, co vám daná bytost v uvedeném článku doporučuje k tvoření iluzí. Nepodléhejte těmto lžím.

Jen zatemněný slepec to už nepozná, že světlo je na hony od tohoto textu vzdáleno. A dnes mi je již lhostejno, zda se někdo probudí a pochopí či nikoliv, protože tu jsem sám za sebe. A tak pokud chce být někdo slepým a hluchým, ať dále čte tyhle povídačky a jde touto cestou, která ne že nevede nikam, protože ona vede, jen ne tam kam, byste chtěli. Jsou to pomalé a sladké cesty, které vás mají svést a vedou pomalu, ale zcela jistě do pekel. Už se opravdu probuď člověče !!!!!

Rok 2016 bylale také v mnohém o vztazích, prožíváme je všichni a to na všech úrovních a tak ne jinak tomu bylo zde u mne. Nemám nyní na mysli sám za sebe vztah s Radkou, protože to je jedna velká a sladká pohádka, jsem naplněn a šťasten, že tahle žena stojí po mém boku a jako že nic není náhoda, tak ani tento náš společný vztah a setkání o náhodě jistě nebylo. Povídání o tom by však vydalo na knihu a dnes neříkám, že ji nenapíšu, jen v dané chvíli ještě nepřišel ten čas. S Radkou mi však do života vstoupila řada jiných bytostí a taktéž jsou to vztahy, které jsem prožíval, prožívám a jsem jich účasten. Blíže se k těmto vztahům a jednotlivým účastníkům vyjádřím až v čase tak, jak věci budou přicházet. Vyjádřím se ke všemu tomu dění zde, protože jsem toho účasten a něco mi měly a mají dát, něčemu se mám přiučit. Vyjádřím se k mnohým věcem, protože se všichni máme co učit.

V tomto roce jsem také přišel po dlouhých tahanicích a soudních sporech o dům a nejen to, přišel jsem o řadu jiných, především materiálních, věcí. Vlastně o všechno. Soudy, které se táhly léta a já se pohyboval v sazbě osmi let vězení a výše jsem nakonec vyhrál a to bez finančních prostředků. Dalo by se říci, že dokonce bez právníků, přesto nějakého člověk musí mít, protože náš systém to nařizuje. Ten můj pokud bych nenaslouchal sám sobě a neměl víru v anděly a jiné světelné bytosti všeho druhu mi v samé podstatě nepomohl. Ano mluvím zde o tom že mi pomáhaly světlené bytosti všeho druhu a přesto budu dnes z druhé strany říkat, psát a tvrdit, že ti kdo říkají že vám andělé pomohou a stačí požádat a modlit se lžou. Lžou vám zcela záměrně. Buď to dělají kvůli svému byznysu protože tohle berou jako byznys, nebo se chtějí jen vyhřívat na sluníčku, řeší si své komplexy , případně jsou tak zatemněni že neví o čem a jak mluví. Anděla skutečného anděla viděli tak na obrázku nebo mají nějakého sádrového doma. Nakonec přesto že jsem soudy vyhrál a dosáhl jsem výsledku nevinen, nikdo nevrátí vše, co bylo tímto napácháno mým dětem a rodičům zpět. Soudit se s tímto systémem dále jsem neměl a nemám v úmyslu. V podstatě ti kdo s tím vším před léty přišli dosáhli svého, zastavili a zničili něco co jsem budoval bezmála dvacet let. To, co se týkalo mne osobně, postihlo v míře, kterou si neumíte ani představit  také mé nejbližší, ať už děti nebo rodiče.  Na nic se nevymlouvám, nikoho za nic nesoudím a světe div se, ale na nikoho se také nezlobím. Přesto vše, čím jsem si tímto rokem prošel, byl tento rok jedním z nejkrásnějších v mém životě.  

Snad největší posun v tomto roce jsem zaznamenal, když jsem nalezl po mnoha letech hledání odpověď na otázku, proč se mne nedotýká cokoliv ze strany těch, kteří jsou pro mne cizí a proč se mne stále dotýkají věci, kterými procházejí moje děti, či moji rodiče. Našel jsem odpověď a tohle změnilo a mění celý můj život. Odpověď je jako zvednuté stavidlo, kdy se najednou valí další a další nové věci a poznání, pramenící právě již ne jen z poznání, proč se mne dotýkají věcí mých blízkých, ale pochopení uvědomění a zakotvení tohoto poznání ve svém životě. Celé roky mi trvalo najít odpověď, dnes ji znám dostal jsem se k ní, protože jsem byl připraven. To, že ji však znám, neznamená, že se věci v mém životě a nahlížení na mé blízké hned změnilo anebo změní. Stále se mne věci dotýkají, ale už ne v takové míře, a když se mne dotknou, pak jen na malou chvíli, protože vím jak tomu je. 

Vánoční svátky, které v této podobě materialismu nemusím, mají být jak se říká svátky míru, klidu, pokoje a naplněny Láskou, byly pro mne „šokem“, probuzením se a rozhodnutím. Rozhodnutím, které nelze vzít zpět, a které je závazkem. Závazkem pro mne a slibem pro Boha.  Lásku o svátcích jsem vnímal na každém kroku ode mne ke všemu. Lásku jsem vnímal v každé chvíli, kdy jsem byl zde s dětmi nebo v přítomnosti s Radkou. Lásku jsem cítil sám v sobě a prošel jsem poslední dny roku naplněním a zároveň jakousi prázdnotou. Ta ale pramenila z poznání a pochopení. Nebyla to prázdnota naplněná smutkem, naopak byla to prázdnota, ve které člověk cítí Lásku. Bylo to něco, co se nedá slovy popsat. I k tomu se však v některém z nadcházejících článků dostanu. Bude to právě  ve chvíli, kdy budu popisovat jak mnozí ti vyznavači vánoc s plnou pusou lásky, odloží svou masku a ukážou pravou tvář.

Nemám potřebu se nikomu za nic omlouvat, nečekám také omluvy od nikoho směrem ke mně, protože vše čím jsme prošli tak mělo být, protože jsme zde, abychom se učili a rozvíjeli a tak já mohu všem jen a jen poděkovat za to, kým byli, jací byli a co tím pro mne vlastně udělali. Děkuji všem, kteří mi vstoupili do života za to, že byli mými učiteli. Věřím, vím, jsem přesvědčen, že jsem byl velmi pozorný a trpělivý žák. Zkouškami, kterým jsem byl vystaven, jsem prošel a mohu pokračovat dále.

S Láskou a v Lásce Kája

5.1.2017

předchozí povídání       Život na vesnici  

následné povídání        Vše pokračuje - 2017

                                     

Diskusní téma: Nic nekončí - 2016

Děkuji Bohu a sám sobě

Pavel 06.01.2017
Možná někomu může připadat troufalé děkovat i sám sobě, ale ono to tak je. Tak jako miluji Boha, pokud chci postoupit, musím milovat i sám sebe neboť jsem projevením Boha zde na Zemi. Ano děkuji Bohu, že jsem mohl projít vším v uplynulém roce co mne potkalo. Více jsem pochopil podstatu bytí zde v tomto životě a čím dramatičtější byly okolnosti, za kterých se vše dělo, tím bohatší byla pro mne zkušenost, která mne posunula o kousek dál. Děkuji Bohu, že jsem měl tu možnost poznat osobně Káju i Radku. Děkuji jim oběma za to že jsou tady a teď a že jsou takoví, jací jsou. Děkuji, že existuje čistota a láska v podobě těchto dvou úžasných bytostí, které mi vnesly do života přesvědčení, že jak žiji je správná volba. Děkuji sobě za setrvání na nastoupené cestě bez něhož by nebylo všeho toho a nebyl bych tam kde jsem dnes. Náš život zde je cesta, cesta do schodů a každý schod představuje krok k Bohu. Každý stupeň je obtížnější neboť cesta k dokonalosti ani nemůže být jednoduchá. Pokud by byla, dávno bychom byli již jinde. A jednoduchá není proto, že my lidé si ji, způsobem života v zavedených vzorcích a pod nadvládou konzumního bytí a rozumovým přístupem sami děláme těžší. Tolik příležitostí již lidstvo mělo se změnit v historii dávné i nedávno minulé a vždy se jen dál a dál utápělo v bahně. Bylo to z neochoty změny v nás, v jednotlivých lidičkách neboť možnost změny je jen v nás samých. Dokud se nezměníme my sami, nezmění se nic na tomto světě. Nepřijdou andělé a nenastolí za nás Boží království zde na Zemi. Pro koho by to ostatně dělali, pro stádo nevěřících, ve kterém vládne jen strach a nevědomí? Necháme mocné ovládat tento svět dle jejich obrazu a raději se necháme vláčet. A tvrdíme, že s tím stejně nemůžeme nic dělat. Pouhý zhoubný alibismus a strach. Bojíme se toho, co by tomu řekli lidi, bojíme se o věci, bojíme se o sebe a o své blízké, bojíme se, co bude zítra, bojíme se nemoci a smrti. Stále se jen bojíme a proto jsme tak snadno ovladatelní. Pojďme se přestat bát, pojďme žít daným přítomným okamžikem a měňme sami sebe. Vše můžeme delegovat, nechat za sebe udělat někoho jiného, ale to nejtěžší musíme my sami. Jsme zvyklí hledat důvody proč to nejde. Cesta změny začíná tím, že začneme hledat způsoby, jak to jde.
Kájo, děkuji ti za prostor zde a za to, že píšeš.
S láskou Pavel

Re: Děkuji Bohu a sám sobě

Kája 07.01.2017
Pavle z jedné strany k tomu není co dodat a z druhé strany by se jako poděkování a odpověď dala napsat kniha. V každém případě děkuji. Děkuji za mnohé nejen za tento text a věřím a zároveň se těším na další osobní setkáví s vámi oběma. těším se na setkání kohokoliv kdo se dívá stejným směrem a se kterým bude strávený čas nejen příjemným setkáním ale přáním a touhou setkat se znovu, protože naše duše to vyžaduje a potřebuje, aby se v kruhu sobě blízkých mohla dále rozvíjet.
s Láskou k vám oběma Pavle a ke všem ostatním Kája

Přidat nový příspěvek